Příběh chudobného chlapce Mevluta, který se v 70. letech přestěhuje z tureckého venkova do překotně se rozrůstajícího Istanbulu a který sice prahne po životním štěstí, nedokáže však dělat důležitá životní rozhodnutí, nemá žádné ambice, lpí na svých stereotypech a stále přešlapuje na místě. Mevlutova postava mi nebyla příliš sympatická, na druhou stranu je však třeba říci, že se ji Pamukovi podařilo skvěle vykreslit a na jejím osudu ukázat rozpory mezi tradičním životem přistěhovalců z venkova a životem liberalizující se městské společnosti, mezi časy minulými a současnými. Děj je doprovázen mnoha zajímavými fakty, které čtenáře neobtěžují, protože nepůsobí encyklopedicky. Kdysi před lety jsem se zamilovala do Pamukova románu Jmenuji se Červená, ale v jeho dalších knihách jsem se zas a znovu zklamávala. V románu Cosi divného v mé hlavě jsem však svého Pamuka zase našla.