Od Jonassona dostanu vždy přesně to, co jsem očekávala už od doby přečtení jeho prvotiny. Sice jsou jeho příběhy lehce fantastické, nepostrádají ale zapeklité situace a jejich řešení je vždy velmi humorné.

S velkým potěšením jsem četla "první díl" Staříka, ale u toho jsem měla co dělat, abych se ke knížce vracela. Dlouhé nudné pasáže plné politických rozborů a popisovaných konfliktů jsem přeskakovala. Bohužel nemůžu (především politickým nenadšencům) doporučit.

Uf, dočetla jsem s vypětím posledních sil.

Přečetl si knihkupec z Nového Boru

U pokračování úspěšných románů se dost čtenářů obává upoceného, nenápaditého blábolu, v lepším případě průměrného povídání. Tady se ale očekávání naštěstí nesplnilo! Stařík Alan Karlsson po vyprávění o svých bohatě prožitých sto letech v prvním díle pokračuje v radostném cestování a životě mezi celebritami, jak byl zvyklý. Během stého a prvního roku své existence mimochodem zachrání lidstvo před dodávkou jaderného materiálu do Severní Koreje, zamotá hlavu německé kancléřce a naštve Trumpa, zřídí úspěšný obchod s rakvemi a s chřestem, naváže na svoji kariéru nukleárního vědce a opět přijde ke slušným penězům.
S přehledem a velmi příjemným humorem napsaná knížka, velice dobře přeložená, udělá radost každému čtenáři, který má přehled o světovém dění a střízlivý odstup při jeho hodnocení.