Skutečný příběh ženy, která přežila čtyři koncentrační tábory. Tato kniha zaznamenává vzpomínky paní Violy a osudy nejen její rodiny, ale i dalších lidí.

Hned na úvod musím říct, že tato kniha je jedna z nejsilnějších s tímto tématem. Oproti jiným knihám, kde také vypráví přeživší své vzpomínky, tak tato je daleko víc čtivější, poutavější a vtáhne Vás do příběhu. Díky tomu prožíváte vyprávění velice osobně a je to pak opravdu hodně náročné čtení.

Do příběhu se ponoříte hned od prvních řádků, kdy Vás chytne a nepustí. Už na straně 14 jsem si pobrečela a rozhodně to nebylo naposledy. Během vyprávění o životě před tím, než se Viola dostala do koncentračního tábora, to bylo velice milé čtení, připadalo mi, jako kdyby mi babička vyprávěla svůj život. Ovšem po uvěznění je to hodně drsné a rozhodně nedoporučuji slabším povahám. Chvílemi jsme to musela rozdýchávat a dávat si při čtení pauzy.

Knížka ve Vás vyvolá spoustu emocí – smutek, vztek, soucit, bezmoc…. A to je to, co od knihy očekávám. Je to rozhodně jedna z těch knih, na které jen tak nezapomenu a pokud máte rádi příběhy podle skutečných událostí a příběhy z druhé světové války, tak jednoznačně doporučuji.

Za Kosmas Litoměřice

Ty příběhy jsou skutečné a tohle, se opravdu dělo. Někdo se zeptá "Kde byl Bůh, když je postavili ke zdi?" .. Já se ptám "Kde byl člověk? Kde byli lidé?"
Ohavná nelidskost zachycená za zády romantického mládí, tak mlaďounké a zamilované Violky. Všechno zničili a všechno jí vzali.
Kniha mě dostala 3x k hysterickým slzám. Náročné téma ke čtení.

Kniha by měla být povinou četbou.

Výborně napsaná kniha. Při jejím čtení si uvědomíte, jak válka dokáže změnit život a čeho všeho jsou lidé schopni. Zájemcům o tento žánr určitě mohu doporučit.
Jako povinnou četbu bych to dal všem vyznavačům fašizmu.