Peklo máme spojené s žárem, ale obálka thrilleru (nebo detektivky?) je zasypaná sněhem a táhne z ní neutěšený chlad. Jak je to tedy s "teplotou" příběhu, v němž hrají důležitou roli děti a jejich postavení ve světě dospělých? Hned zpočátku čtenáře zchladí mrazivá atmosféra prosincových Alp, kde se nálezem zohaveného mužského těla začíná odvíjet příběh, který na kost odhaluje, jak si lidé dokáží vzájemně ubližovat - málokdy se mi u detektivního příběhu stává, že bych sympatizovala s pachatelem a obětem spíš přála, aby se jim něco nehezkého přihodilo. Jako průvodce tou "zahradou nad peklem" zvolila autorka nesourodou dvojici vyšetřujících, kteří postupně jakožto nezávislí pozorovatelé složitě rozplétají vztahy v malém horském městečku a snaží se nejdřív vystopovat vraha, který se jeví být sériovým, ale ukáže se, že charakteristika oběti a pachatele se může libovolně zaměňovat. Tahle atypická detektivka mě zkrátka velmi potěšila - mimo jiné i díky tomu, že popisem horské přírody dokázala zpříjemnit dny čekání na malebnou zimu. Pro citlivého člověka to mohla být tedy spíš studená sprcha, ale i ta se občas hodí...