Danielina Fína je příběh mnoha barev. Stejně jako její obrazy plné pohybu vás nenechá spát a nutí vás neustále dumat nad spletitými osudy hlavních hrdinů knížky, které, podobně jako barvy na jejích obrazech, rozehrávají úžasnou show nečekaných zvratů v běhu života lidí, o kterých píše. Kniha se moc přijemně čte a vy nejdete spát, dokud nezjistíte, jak to všechno bylo. Daniela používá slova jako barvy na plátně. Její jazyk doslova hýří barvami, proplouvá vaší myslí a maluje v ní obrazy podobné těm skutečným v ateliéru. Používá metafory a přirovnání, které, ve spojení se strhujícím příběhem, vytváří barvitý příběh projektující film ve vaší mysli, takže máte doslova pocit, jako byste při čtení sledovali film. Vyprávění příběhu z pohledu několika osob dodává celé detektivní zápletce ještě větší napětí a drží vás při čtení v bdělém stavu. Ještě se mi nestalo, že bych u Danieliných knížek usnula:-). Mám za sebou Anísu a Fínu. Teď na mě na nočním stolku čeká Bydlím v Nuslích. Věřím, že ani tato kniha mě nezklame. Zatímco Anísa má asi více co říci lidem, kteří někdy "přičuchli" k americkému stylu života, Fína je naprosto univerzální a bezkonkurenčně jednou z nejlepších knih, kterou jsem v posledních letech četla. Doporučuji všema deseti a těším se na další!

Skvělá kniha s velmi zajímavou zápletkou. Knihu jsem přečetla jedním dechem a mohu vřele doporučit.

Moje první kniha od autorky, za mě velmi povedená. Čtivý příběh z Prahy 90. let, místy vtipný, děj se zajímavým vývojem, velmi dobře propracované postavy. Ačkoliv se děj pohybuje ve více časových linkách (prolíná se s příběhem ze 40. let) , je přehledný a čtenář se v něm neztrácí. Velmi pěkná kniha české autorky, mohu jen doporučit. Ráda si přečtu i další romány paní Šafránkové.

Třetí román Daniely Šafránkové nás zavádí do Prahy devadesátých let, kam přijíždí mladá Američanka hledat své kořeny na základě jediné fotografie z pozůstalosti po svém otci.
Popis vlastního, skoro až detektivního pátrání se střídá s úryvky z deníku švadleny Slávky z let 1938 až 1940. Svoji roli v příběhu hraje rovněž pohled americké komunity na Prahu a její obyvatele těsně po pádu komunizmu.
V románu s překvapivým rozuzlením autorka opět mistrně střídá různé podoby češtiny, deníkový jazyk z dob počátku protektorátu, současný jazyk různých sociálních vrstev a pokusy Američanů o jeho zvládnutí.
Třetí román Daniely Šafránkové opět nezklamal a doufejme, že se brzy dočkáme čtvrtého.

Četla jsem všechny tři knihy Daniely a Fína se mi líbila nejvíc. Dobu devadesátých let pamatuju a Daniela ji dokázala skvěle vyvolat. Propojení minulosti a současnosti je její silná stránka. Daniela je nejen skvělá spisovatelka, ale i malířka. Klobouk dolů před tolika talenty:-)
Eliška Špoková

Knížku Fína od Daniely Šafránkové jsem přečetla doslova jedním dechem. Je to jedna z těch od kterých se nemůžete odtrhnout. Američanka Lisa se začátkem 90. let vydá do Prahy poté co v pozůstalosti svého otce objeví nějaké fotografie, dopisy a také parte ženy jménem Slávka /Fína/ vztahující se k Československu. Román z naší nedávné minulosti přináší pohled Američanky na život v naší zemi krátce po revoluci. Spolu s pátráním Lisy po vztahu jejího otce s Fínou průběžně sledujeme její deník z r. 1938 - 1940 . Je to knížka ke které se budu vracet a těším se že si přečtu další romány této autorky.

Fína je zatím nejlepším dílem Daniely Šafránkové. Strhující příběhy žen z různých dob a prostředí, které se ve správný okamžik prolnou. Postavení a vedení příběhu Daniela ve Fíně dotáhla k dokonalosti. A k tomu ten neuvěřitelně trefný popis Prahy 90. let - Radost, Beef Stew, Medúza, Chapeau Rouge, Globe, krásně jsem si na tu dobu zavzpomínala:-)

Fína mě velice oslovila, stejně jako předchozí kniha autorky Bydlim v Nuslích. Obdivuji smysl pro neuvěřitelnou kombinaci osudů dvou žen na pozadí skutečných historických událostí a s téměř dvougeneračním přesahem. Příběh silných žen, které opouštějí svůj bezpečný iluzorní svět, rozhodnou se podívat na život reálným pohledem, berou ho do vlastních rukou, osvobodí se a stávají se sebevědomějšími bytostmi. Knihu jsem přečetla téměř okamžitě a těším se na další autorský počin Daniely Šafránkové. Jana Dvořáková

O život spisovatelky jsem se poměrně do hloubky zajímala kvůli školní práci. Četla jsem všechny její díla, toto je absolutně nejlepší. Knihu jsem zvládla za jeden večer, jak moc hezky se čte. Během příběhu se u mě vystřídaly snad všechny možné pocity, od husí kůže, přes smích až po slzy. Můžu jen vřele doporučit! Není omezená věkovou kategorií. Své si v knize najde každý čtenář.

Mám ráda knížky Daniely Šafránkové a Fína mě nadchla. Líbil se mi ten kaleidoskop zajímavých postav, časových rovin a strhujících příběhů. Je to výjimečná kniha. Byl by to báječný film

Knihu jsem přečetla za den a noc! Moc se mi líbila. Souhlasím také s p. knihkupcem. Zvlášť pohled američanky na léta 90. Možná by bylo fajn napsat, jak my jsme se zase dívali na cizince, kteří k nám v 90. letech přišli pracovat ... ale o čemkoli bude další kniha, už teď se těším. Nina

Ačkoliv v současné době mám čtenářskou krizi, Fina ji překonala. Přečetl jsem ji jedním dechem. Nejenom, že vyvolala moje vzpomínky na počátek 90. let v americké komunitě v Praze, ale i mnou nezažitou atmosféru počátku německé okupace viděnou očima pubertálního děvčete. Jinak je to určitě autorčina nejlepší kniha jak po stránce jazykové, tak po stránce logiky zpracovaného tématu. Už se těším na další knihu. T.

Ve Fíně sledujeme 2 dějové linie související se dvěma ženami. Se životem Fíny se seznamujeme prostřednictvím jejího deníku. Fína prožívá mládí a několik lásek v době protektorátu v Praze. Lisa, žena ve středních letech a matka dvou dospělých dětí, přijíždí ve 90. letech po rozpadu svého manželství do Prahy, kde se snaží rozluštit záhadu spojenou se životem jejího otce a právě Fíny. Po počátečním rozčarování se postupně začíná stavět na vlastní nohy a nachází radost ze života na místě, kde by to nečekala. K nalezení vlastní cesty jí pomáhá trpělivost, humor, a také šťastné náhody, jež můžou jít naproti těm, kteří hledají. S odstupem téměř 30 let, kritickým pohledem Američanky sledujeme život v porevolučních Čechách nejen Čechů, ale i početné komunity Američanů u nás. S velkým potěšením jsem si Fínu přečetla a zavzpomínala na dobu minulou z jiného úhlu, než je obvyklé. Děkuju autorce!!!

Knihu jsem přečetla jedním dechem. Je čtivá, zajímavá, poučná. Souhlasím s předchozími recenzemi. Mohu ji vřele doporučit.

Tato kniha, autorčina třetí, je naprosto skvělá. Říká se, že třetí dílo v jakémkoliv uměleckém směru často bývá kritické. Fína naopak ještě předčila své dvě (velmi dobré) předchůdkyně. Souhlasím s panem knihkupcem, že je třeba si vzít v práci volno. Je těžké knížku odložit a dělat něco jiného. Fína patří k nejlepším beletriím, které jsem v posledních letech četla. Doporučuji!

Přečetl jsem knihu autorky Daniely Šafránkové. Upoutala mne již obálka ,pro kterou autorka použila jedno ze svých výtvarných děl.Kniha , se skoro detektivní zápletkou je velmi čtivá.Četl jsem ji v jednom zátahu.Autorka využila své životní zkušenosti a z pohledu Američana líčí velmi přesvědčivě atmosféru Prahy 90 tých let.Děj románu je velmi zajímavý,probíhá v několika časových rovinách a vyústění je skutečně překvapivé.Mohu knihu všem čtenářům vřele doporučit,jako zajímavou a poutavou četbu, od které se jen tak neodtrhnete.

Tahle kniha opravdu chytne a nemůžete se od ní odtrhnout. Přesně jak píše pan knihkupec Sekula. Má v sobě trochu záhady, otevírá pohled na život američanů v Praze v 90. letech a je to zajímavá konfrontace s příběhy 30. let minulého století. Strhující, neomšelé. Měla jsem pocit, že mě unáší řeka a já čekám, kam mě donese. Vřele všem doporučuji.

Z této knihy jsem nadšený ,děj má spád jako utržená lavina v Alpách.Když něco děláte,
myslíte jenom na Fínu a vracíte se co nejrychleji ke čtení.
Musím doporučit ,ale vemte si volno v práci.

Knihkupec Vláďa.