....si vždycky přála - jak masa donekonečna říká - mít kiosk a prodíval salát, šunku, limonády. Žije na ponuré pavlači obklopené spoustou myší, které se neštítí lézt lidem do bytů a znepříjemňovat jim život, paní Mooshabrové nevyjímaje. A tak líčí pasti, leč svých dvou dospělých nezvedených dětí - Nabule a Wezra se zbavit nedokáže. Nabule dokonce svojí matku vyhodila ze svatby, Wezr se vrátil před nedávnem z - jak paní Mooshabrová říká - krimi. Ještěže má paní Mooshabrová svojí Péči, což je spolek pro kontrolu dobré výchovy a životních podmínek mládeže, kde aktivně působí již dvacet let... Ale to ještě není konec...ten teprve přijde...bizardní konec....