Skvěle napsaný román, z mého pohledu neprávem opomíjený (alespoň v Čechách). Řekl bych nejen příběh Angelo Solimana, ale i příběh Ference Kazinczyho, osvícenského maďarského spisovatele a vědce (nejlépe bych ho přirovnal k Josefu Jungmannovi). Příběh o hledání místa v tehdejším světě, zároveň velký a místy i dojemný příběh o nepochopení, ať už kulturního nebo národního rázu. Zdá se být i mistrným vhledem do toho, čemu říkáme osvícení a co mělo být zárukou lepšího života celé společnosti, ale ne vždy se setkalo s pochopením těch, ke kterým toto úsilí směřovalo. Pokud máte rádi velké romány zasazené do určité historické epochy s přesahem do dnešní doby, je tento jeden z nejlepších, co jsem za posledních pět let četl.