Popis: 1× kniha, vázaná, 168 stran, 12 × 17,8 cm, česky
Lenka Sobotová v souboru povídek Suchý konce s pozoruhodným smyslem pro žánr a propracovaným stylem s jasnou autorskou perspektivou navazuje na svůj knižní debut. I protagonisté těchto povídek jsou vystavováni nečekaným zkouškám, které je nutí...
Představte si všechny ty knihovny světového písemnictví od prvních památek až k poslednímu frankfurtskému veletrhu – a přesto se najde ještě někdo, kdo se pokusí znovu vyprávět o partnerském víceboji, pravděpodobně s tím vědomím, že k tomu může říct něco nového nějak nově. O zapálených lýtkách, o nošení na rukách, o princích na koních, o zlomených srdcích, všech těch trojúhelnících, o těch, co zůstávají kvůli dětem, střídavých péčích, o celé té speciální problematice...
Knižní pól 7. 10. 2017
Na samém vydařeném konci babího léta se minulý týden konal v Táboře už šestý Tabook, festival malých a středních nakladatelů. Už loni jsem měl pocit, že tohle setkání knihomolů všech ras, druhů a profesí dozrálo do vyladěné knižní pouti. Letošní ročník podle mne potvrdil, že Juraji a Tereze Horváthovým a jejich spolupracovníkům se podařilo v Táboře vytvořit mimořádnou periodickou kulturní událost, která městu velmi sluší. A naopak město je pro knihy a jejich autory a nakladatele příhodným...
(...) Spisovatelka se v jednotlivých číslech typicky "povídkově" koncentruje na jednu situaci nebo na krátký výsek ze života, v nichž se zároveň zračí něco, co je přesahuje. Sobotová je realistka jak poetikou, tak náhledem na svět. Projevuje smysl pro tragikomiku, dokáže vystihnout ztrátu iluzí zejména u ženských postav. Se vkusem a citem vyjádří situace, při jejichž líčení hrozí sentiment i kýč (zejména v závěrečných dvou povídkách – Nad hrobem a Náhoda ve vesmíru). Námětové a věkové rozpětí má přitom široké: od dětí či studentky medicíny, která zažije prekérní situace v podnájmu u známého svého otce, přes ženy, jimž takzvaně ujel vlak, po devadesátníka, jenž o samotě a na samotě bilancuje v předvečer pohřbu své příbuzné. (...) Ostatně jestli bychom měli z toho do současnosti zasazeného desatera vydestilovat téma, pak je to soukromý, jen na sebe odkázaný zápas o "obyčejnou" důstojnost v každodennosti.
