Ne že by byla kniha napsaná špatně, ale má jen jednu dějovou linku a děj prostě jen tak nějak plyne. Napětí nečekejte. Je to lehce nostalgický příběh z Neapole 30. let, který se bude líbit fanouškům Hříšných lidí města pražského. Hlavní hrdina, komisař Ricciardi, vídá duchy lidí, kteří nezemřeli přirozenou smrtí, je proto trudnomyslný, uzavřený a z ničeho nemá radost. Zločin řeší tak nějak instinktivně, v důsledku čehož se čtenář ocitá v pozici toho, kdo prostě musí pocitům komisaře věřit. Z hlediska jazykového má kniha překvapivě dobrou úroveň, ale slabý příběh celkový dojem velmi kazí. Ani jednu jedinou chvíli mě to nebavilo. Naštěstí je to dílko nepříliš velkého rozsahu, kterým jsem se prokousala během pár hodin.