Jiří Dědeček je především básníkem a písně této desky je možné vnímat také jako básně. Za všemi těmi slovními hříčkami a cynickými poznámkami je něco ryze bytostného a silného, zejména v poslední třetině alba.
(...) I když ani v těch nejvážnějších písních Jiří Dědeček neupadá do patosu a jeho typická (sebe)ironie a hra s až pokleslými obraty vzbuzují ne-li přímo smích, tedy alespoň úsměv, album Kdyby smrtka měla mladý má v jeho dosavadní diskografii výsostné místo. Je totiž ucelenou výpovědí o současném stavu písničkářovy mysli. Není co závidět: na tváři lehký smích...