Před pár dny mi v knihkupectví padla do oka knížka od Ireny Douskové, mé oblíbené autorky, ale v angličtině! Napřed jsem si říkala, že do ní jen tak nahlédnu a zase ji vrátím, ale nakonec jsem se nejen s velkou chutí začetla a tak trochu zapomněla na okolní svět (to se mi v knihkupectví občas stane), ale nakonec jsem jeden výtisk i koupila. Doma jsem ve čtení pokračovala, napřed spíše jen tak pro zajímavost, zda je to celé tak skvěle přeložené jako ta část, kterou jsem přečetla ještě před koupením. Ale čtu stále dál, moc mě to baví, ale opatrně, aby pak nebylo poznat, že už knihu někdo “otestoval”. Chci ji totiž přivést jako dárek našim známých do Londýna, kam v srpnu pojedeme. Jsou to knihomolové a o českou literaturu by se rozhodně taky zajímali víc, ale česky neumí, a z knih současných autorů toho v angličtině moc nevychází. Každopádně bych knížku velmi ráda doporučila i ostatním kosmasákům, je krásná a čte se nesmírně příjemně. A ten obrázek na obálce je fakt boží!

Jsem moc ráda, že je knížka Ireny Douskové dostupná i ve své anglické verzi. Humorný příběh malé holčičky dává čtenáři možnost nahlédnout na komunistický svět dětskýma očima. Tato možnost se teď stává příležitostí i pro cizince, kteří by rádi poznali část české historie a neumí česky. Oceňuji práci překladatele, který se podle mě dobře popasoval se záludnostmi češtiny, o tom svědčí už samotný název... A nemůžu nepochválit tu krásnou obálku! :)

To bude hezký přírůstek do mé sbírky, řekl jsem si, když jsem na knížku narazil na vašem eshopu ! Knížky Ireny Douskové mám moc rád a mám doma všechna česká vydání jejích knih. Tak asi teď začnu sbírat i ty překlady, onehdá jsem na Amazonu zahlédl prodávat i německé vydání. Tak jsem se tedy vydal si anglickou knížku prohlídnout v knihkupectví a byl jsem naprosto nadšený i její skutečnou, nejen tou virtuální, podobou. Anglicky umím dost slušně, tak si i počtu, je to vlastně zase komické docela jiným způsobem, číst ty profláknuté výšplechty (myslím, že v citovanosti mezi lidem českým bude brzy tato knížka konkurovat i cimrmanovským představením) a sledovat, jak si s tím překladatel Melvyn Clarke poradil. Chtěl jsem ještě říct, že jsem vždycky rád, když se někde dozvím, že dobré české knížky vycházejí v dalších a dalších překladech, a tato mě potěšila fakt se vším všudy. Vřele doporučuji! Myslím, že by taky přesně takováto kniha mohla hodně dobře sloužit k výuce, třeba v jazykovkách, to by bavilo všechny. Studenti by třeba mohli podle toho hrát divadlo…

Anglicky se učím už docela dlouho, ve škole jsem měla myslím docela smůlu na kantory, ale pak jsem chodila pár let do jazykovky a zkoušela i výuku přes Skype, a to už bylo výrazně lepší. Ale co mě teď fakt moc baví, je učit se pomocí četby textu, kterou hodně dobře znám z originálu. Hrdý Budžes Ireny Douskové je totiž knížka, ze které jsem schopná kdykoli téměř cokoli odcitovat a teď vyšel i v angličtině a je to opravdu nečekaný zážitek: česká verze mi naskakuje jaksi automaticky a spousta nových slovíček se mi v hlavě ukládá nějak mnohem líp než kdykoli předtím. Asi to opravdu bude tím, že mě to baví mnohem víc než ty různé formy výuky předtím a na tom výsledku je to prostě znát. Úplně si představuju, jak pak v dalších konverzacích v angličtině budu “perlit” a citovat Helenku a všichni se budou smát a já se konečně přestanu mluvení v angličtině bát (dokonce se mi to rýmuje)
Ještě přidám ukázku, jo? “Yesterday I heard this lovely poem on the school intercom about a certain gentleman called B. Proudew. He was very brave and persevered, even though he had all kinds of difficulties. I have difficulties too, mostly cos I’m fat and everybody laughs at me. But yesterday I told myself I wouldn’t give up. I’m going to be like Mr B. Proudew and persevere.”