Filip Konečný si skvěle načasoval reprint Nepraktova a Švandrlíkova raného komiksového díla z fotbalového prostředí Kouzelný míč. Proč? Protože, jím remasterovananý komiks se objevil v distribuční síti v pravý čas, tedy současně s právě probíhajícím Mistrovství Evropy ve fotbale.
Autor nápadu vydat tento polozapomenutý skvost českého kresleného seriálu 70. let je známý tím, že s detailní pečlivostí počítačově vyčistil a zrekonstruoval mnohé práce Káji Saudka, které podlehly zubu času „díky“ špatnému dobovému tisku nebo použitému papíru, protože originály nejsou k nalezení. Zachránil tak v digitální a následné tiskové podobě stěžejní odkaz legendy českého komiksu. Svůj smysl pro co největší dokonalost přenesl i na Nepraktův seriál. Záměrně hovořím jen o Jiřím Winterovi-Nepraktovi, protože následné řádky se týkají nejvíce výtvarného vzhledu seriálu.
Na titulu brože je mimo názvu, jmen autorů a kresby andělského býčka uvedeno, že se jedná o kreativní komiks, což znamená, že mimo čtení finálního barevného seriálu, se může majitel podílet na vytvoření své originální verze. Druhá a třetí část publikace totiž vybízí prostřednictvím černobílé konturované a světle šedé perokresby k vlastnímu aktivnímu zapojení. Čtenář tak má možnost poznat komiksovou tvorbu a její postupy na vlastní kůži a výsledkem může být zajímavý originál. Záleží jen na něm samotném. Projekt ve dvou třetinách silně připomíná nyní tak populární antistresové omalovánky. Možná právě ty mohly přivést Filipa Konečného k nápadu nabídnout čtenáři formu, díky které by tak částečně mohl poznat, jaká strastiplná cesta vede k definitivní podobě komiksu.
Více než stostránková publikace podélného formátu má rozměr 292 x 175 mm, ale jen třicet stran tvoří původní ucelený příběh fotbalové jedenáctky Rapidu Mrckov. Originál vycházel v prvních patnácti číslech sportovního týdeníku Stadion roku 1974. Časopis měl velký formát a tak muselo být každé pokračování rozděleno na dvě části. Ostatně všechny okolnosti a technické problémy kolem vzniku knížky jsou autorem vysvětleny hned v úvodu. Škoda jen, že ze zamýšlených dvaapadesáti pokračování nakonec sešlo. Československá normalizace nabírala na obrátkách a existence celostránkového kresleného seriálu, byť naprosto nepolitického obsahu, jí začala být trnem v oku. Zasáhla, autoři museli předčasně ukončit příběh a normalizační úředníci si připsali velké plus na účtu v boji proti buržoaznímu kýči.
Samotný Švandrlíkův děj obsahuje všechny typické znaky jeho próz, kvůli kterým je tak oblíbený. Humorné dialogy, vtipné jména a názvy (S.K.Pažitka, AC Nudličky, Meteor Ploutev), odposlouchané slovní sportovní a bafuňářské obraty i terminologie, prostě obraz a odraz tehdejšího československého fotbalu, a to vše zabalené do příběhu jakoby zasazeném do éry populární Klabzubovy jedenáctky Eduarda Basse. Jenže ten fotbalový vrchol Rapidu Mrckov nebyl vůbec slavný, ačkoliv naděje pro klub na konci byla ponechána. Kouzelný míč ušitý z kůže fandovského býčka Arnošta byl krásný nápad a naší současné fotbalové reprezentaci by ho bylo ve Francii potřeba jako soli, ale vzhledem ke skutečnosti, že jen v úvodu zápasu s Chorvatskem se kvůli podhuštění několikrát měnil, by nám pohádkový míč jdoucí našim hráčům „na nohu“ sotva pomohl.
Neprakto-Švadrlíkovo dílko je právě v těchto dnech silně aktuální a jsem zvědavý, v čem budou osudy Rapidu Mrckov „štiky čtvrté třídy“ paralelní s naší fotbalovou reprezentací ve Francii. Ten konec bych přál i našemu fotbalu všeobecně – mladé nadšené a nezkažené hráče a trénovat, trénovat a ještě jednou trénovat. A Nepraktovým komiksům? Těm zase (pořád) nadšeného Filipa Konečného a remasterovat, remasterovat a ještě jednou remasterovat.

PS - Recenzi jsem psal ještě před zápasem s Tureckem, takže dneska je vše jasné a každý si může udělat úsudek sám.

Ve věkové kategorii 50+ zavládlo po vydání Kouzelného míče nadšení. Nikdo nečekal, že Mrckovské ještě kdy spatří, navíc v dokonalé rekonstrukci. Po více než čtyřiceti letech se vynořila vzpomínka na hlášky, které sem tam pořád ještě odněkud uslyšíte, i když málokdo zná zdroj. Zpětně lze také posoudit, co vše stálo tiskovému dozoru za zastavení - těžko říci, zda víc vadilo porušování životosprávy fotbalových diletantů či "idealistické" scény s "nebeskou krávou".
Kniha nabízí možnost vyzkoušet si také ladovsko-nepraktovskou silnou linku, která u dětí vždy vítězila nad bornovskou pérovkou. Je dobře, že odborník na obnovu starých komiksů Filip Konečný tenhle bonbónek vytáhl na světlo!

Mimořádně precizně připravená publikace, navíc založená na originálním konceptu

Už v roce 1974, když komiks Kouzelný míč vycházel na pokračování v týdeníku Stadión, stupňoval se, právě díky Švandrlíkovi a Nepraktovi, zájem čtenářů a s každým novým dílem se zvyšoval i náklad časopisu. Bohužel, "mocným" se nelíbilo, že obecenstvo kupuje sportovní časopis kvůli "pokleslému" žánru, za nějž byl komiks považován, a vyzvali autory příběh ukončit. Možná v domnění, že masu pomýlených obdivovatelů příhod Mrckovského manšaftu navedou zpět k sledování stránek s úspěchy sportovců zemí socialistického tábora. Nic proti populárním sportovcům! Ale mnozí z těch tehdy vychvalovaných propadli sítem obecného zájmu a na jejich jména si dnes vzpomenou jen odborníci, leč na seriál Kouzelný míč si fandové pamatují – i když za těch více než čtyřicet let nebyl znovu uveřejněn.
Úsilím bratrů Konečných se Kouzelný míč dostává na knižní pulty v kouzelném komiksovém provedení. Vlastním nákladem vydaná kniha umožňuje čtenáři nejen opětovné sledování příběhu mužstva „okresního přeboru“ v dokonalém grafickém provedení zrekonstruovaných Nepraktových originálů, ale hravějším majitelům svazku i možnost proniknout do tajemství zdánlivě jednoduchých tahů Nepraktovy kresby, když se pokusí naznačenou linku obtáhnout černou fixou. A malým čtenářům nabízí kniha svérázné „omalovánky“. Zkrátka, velké množství použití jediného výtisku!