Tak jsem se znovu-po pár letech-začetla do Kafe a cigárka.. Díky tomu, že Marie nechala čtenáři prostor na vlastní poznámky,napsala jsm je do knížky a už nikam jinam.:) Takže zpožděně děkuji i veřejně, pro mne to není jen souhrn nějakého "blogu", ale zobrazení herecké "reality". Po každé návštěvě divadla, kdy přemýšlím, co mi chtěl herec svou rolí sdělit, a jestli se mu to opravdu podařilo,tak se vracím k této knížce, a herec je pro mne zase pouze obyčejný člověk.Jo a s tím publikem je to pravda, také mám často pocit, že vedle mne sedí nějací Číňani, a nesnáším lidi, co pospíchají k šatnám, ještě než spadne opona.:( Jsou to sobečtí ignoranti a žádné představení si nezaslouží. Omlouvám jen lidi,co pospíchají nutně na WC :) Ještě jedno děkuji, a Marie, pište dál, jakVám řekl I.Trojan. Zdraví Radka z Prahy.

Přiznávám, že žádný blog jsem nikdy nečetla, takže toto je má první zkušenost. Kafe a cigárko mi dělalo společnost na dovolené a slupla jsem ho jako malinu. Mnohem víc než o prostředí divadla a filmu vypovídá o autorce samotné, o jejích obavách a touhách a skvělých pozorovatelských schopnostech. Kdybyste tohle, Marie, náhodou četla, tak jen hlavu vzhůru, tohle se Vám vážně povedlo! Co takhle zkusit regulérní knihu?!

Dělat si legraci umí skoro každý, ale umět si dělat legraci ze sebe - s lehkostí, ironií, nadhledem, to moc lidí neumí. Palec nahoru. Moc jsem se pobavila. Hana