Popis: 1× kniha, vázaná, 216 stran, 13,8 × 21 cm, česky
Magnesia Litera 2016 - Kosmas cena čtenářů.
Deníkové zápisky populární herečky Ani Geislerové zachycují všední život i záblesky střeženého soukromí. V pěti podivuhodných letech, jejichž datace není úplně jistá, se mísí humor s...
Zápisky Ani Geislerové, jimiž časopis Elle pět let uzavíral každé číslo, jsou takovou českou verzí fiktivních sloupků Carrie Bradshawové, ale v méně erotickém, více emocionálním a romantickém kabátu. Texty jsou osobní, niterné, vtipné, využívají všech ženských zbraní a nezapomínají ani na další smysly – voní a chutnají.
Text je naprosto příšerný ve stylu: "Bože jaká já jsem slavná a úžasná." Bez humoru. Bez jakékoliv autorské zručnosti. Paní by měla zůstat u herectví. Je to evidentně jen zaplacené PR. Ale kniha obsahuje krásné ilustrace její sestry Lely!! Ty stojí zato alespoň prolistovat. Jsou nápadité a bravurně provedné. Talent si zde evidentně sedl o sestru vedle. Škoda, že o ní nic nevíme.
Musím přiznat, že jsem se nachytala na zručné PR ...
Musím přiznat, že jsem se nachytala na zručné PR této celebrity. Podlehla jsem dojmu, že umí psát a něco se dozvím. Je to nečitelné plácání o tom, jak je důležité, abychom se všichni měli rádi. Hloupoučké až hanba. Místy dosti falešné. Nicméně fádní text je propojen s překrásnými ilustracemi Lely Geislerové (sestry) a kvůli nim tolik nelituji, že jsem si knihu koupila. Jsou to krásné, jemné a citlivé kresby vyvedené velmi zručnou a vykreslenou rukou. Řekla bych, že narozdíl od její sestry, má velký talent. Stálo by za to svěřit jí ilustraci dalších děl.
Dávám jednu hvězdu a to je ještě za ilustrace Lely Geislerové, protože bez nich by tahle kniha byla tím ničím. A ničím by taky byla pokud by "multiumělkyně" Geislerová nebyla veřejně známou osobou. Jsou to prostě jen takové plácavé řeči o ničem. Je spousta mnohem lepších knih psaných ženami s dětmi, s ženami na mateřské, ženami s nemanželskými dětmi (to vše by se dalo aplikovat i na herečku Geislerovou), jen to bohužel nejsou osoby pohybující se v šoubyznysu, jen to nejsou hérečky a "filmové hvězdy". Možná ale píšou o dost líp. Dejte jim ilustrátorku, dejte jim stejně hezkou vazbu a stejný servis a budou tady knihy zajímavější, než Geislerové sloupky, které by bez glorioly "hvězdy" nebyly nic moc. Úspěch knihy Geislerové tkví pouze v tom (kromě již zmíněných kreseb a také zajímavé vazby) že tu čtenáři hledají otevřenou zpověď herečky, která je jinak v rozhovorech k novinářům čím dál arogantnější a povýšenější (viz třeba rozhovor v Marianne 5/2015), kde je velmi nepříjemná a mimo jiné napadá novinářku s tím, že "kdo z redaktorů by byl ochoten mluvit otevřeně o svém vlastním soukromí" a "proč vůbec odpovídat". A ejhle, ani neuběhne rok a z herečky je najednou taky spisovatelka, která s velkou pompou vydává knihu s fejetony ze svého života. Ale buďme v klidu - hvězda Geislerová je mazaná, milí čtenáři - rozhodně toho na sebe moc neřekne a rozhodně ne to co by mohla či měla. Pokora téhle osobě chybí. Její sloupky v Elle, které vyšly knižně, to jsou jen takové tanečky kolem horké kaše, kdy se vlk nažere, ale koza zůstane celá. Geislerová samozřejmě chce být adorovanou hvězdou, prostě ten červený koberec k životu potřebuje, ale co se týče diváků a čtenářů tak tam je to odsuď pocuď. Asi takhle: obdivujte mě, kupujte si mou knihu, a choďte na moje filmy, ale jinak běžte do .... háje - asi tak zní Aňa Geislerová. Otázku, jestli je tak dobrá herečka teď nechám stranou (myslím si, že není a jen pevně doufám, že ještě nezačne zpívat, když už musí dělat všechno a ve všem je tak "skvělá". Jinak má Zlatého slavíka - bohužel - jistého). Ale spisovatelka to není určitě.