Text je naprosto příšerný ve stylu: "Bože jaká já jsem slavná a úžasná." Bez humoru. Bez jakékoliv autorské zručnosti. Paní by měla zůstat u herectví. Je to evidentně jen zaplacené PR. Ale kniha obsahuje krásné ilustrace její sestry Lely!! Ty stojí zato alespoň prolistovat. Jsou nápadité a bravurně provedné. Talent si zde evidentně sedl o sestru vedle. Škoda, že o ní nic nevíme.

Musím přiznat, že jsem se nachytala na zručné PR této celebrity. Podlehla jsem dojmu, že umí psát a něco se dozvím. Je to nečitelné plácání o tom, jak je důležité, abychom se všichni měli rádi. Hloupoučké až hanba. Místy dosti falešné. Nicméně fádní text je propojen s překrásnými ilustracemi Lely Geislerové (sestry) a kvůli nim tolik nelituji, že jsem si knihu koupila. Jsou to krásné, jemné a citlivé kresby vyvedené velmi zručnou a vykreslenou rukou. Řekla bych, že narozdíl od její sestry, má velký talent. Stálo by za to svěřit jí ilustraci dalších děl.

Dávám jednu hvězdu a to je ještě za ilustrace Lely Geislerové, protože bez nich by tahle kniha byla tím ničím. A ničím by taky byla pokud by "multiumělkyně" Geislerová nebyla veřejně známou osobou. Jsou to prostě jen takové plácavé řeči o ničem. Je spousta mnohem lepších knih psaných ženami s dětmi, s ženami na mateřské, ženami s nemanželskými dětmi (to vše by se dalo aplikovat i na herečku Geislerovou), jen to bohužel nejsou osoby pohybující se v šoubyznysu, jen to nejsou hérečky a "filmové hvězdy". Možná ale píšou o dost líp. Dejte jim ilustrátorku, dejte jim stejně hezkou vazbu a stejný servis a budou tady knihy zajímavější, než Geislerové sloupky, které by bez glorioly "hvězdy" nebyly nic moc. Úspěch knihy Geislerové tkví pouze v tom (kromě již zmíněných kreseb a také zajímavé vazby) že tu čtenáři hledají otevřenou zpověď herečky, která je jinak v rozhovorech k novinářům čím dál arogantnější a povýšenější (viz třeba rozhovor v Marianne 5/2015), kde je velmi nepříjemná a mimo jiné napadá novinářku s tím, že "kdo z redaktorů by byl ochoten mluvit otevřeně o svém vlastním soukromí" a "proč vůbec odpovídat". A ejhle, ani neuběhne rok a z herečky je najednou taky spisovatelka, která s velkou pompou vydává knihu s fejetony ze svého života. Ale buďme v klidu - hvězda Geislerová je mazaná, milí čtenáři - rozhodně toho na sebe moc neřekne a rozhodně ne to co by mohla či měla. Pokora téhle osobě chybí. Její sloupky v Elle, které vyšly knižně, to jsou jen takové tanečky kolem horké kaše, kdy se vlk nažere, ale koza zůstane celá. Geislerová samozřejmě chce být adorovanou hvězdou, prostě ten červený koberec k životu potřebuje, ale co se týče diváků a čtenářů tak tam je to odsuď pocuď. Asi takhle: obdivujte mě, kupujte si mou knihu, a choďte na moje filmy, ale jinak běžte do .... háje - asi tak zní Aňa Geislerová. Otázku, jestli je tak dobrá herečka teď nechám stranou (myslím si, že není a jen pevně doufám, že ještě nezačne zpívat, když už musí dělat všechno a ve všem je tak "skvělá". Jinak má Zlatého slavíka - bohužel - jistého). Ale spisovatelka to není určitě.