Podobné tituly

Z knížky jsem byla na počátku vyloženě nadšená, dočítala jsem ji ale už jen "z povinnosti". Příběh sám mi vzdáleně připomínal Ruize Zafóna a jeho Stín větru - jeho nosnou dějovou linii, tedy sledování stop tak trochu tajemného autora. Vlak do Lisabonu je psán krásným poutavým jazykem a je z něho cítit zaujetí pro staré dobré časy, pomalost života a jeho vnitřní prožívání. Ocení jej též čtenáři, kteří se zajímají o lingvistiku a o jazyky, zejména románské - portugalštinu, španělštinu. Vytknout tomuto příběhu mohu snad jen drobné nereálné motivy, jako když hrdina příběhu po více než třiceti letech usedne znovu za volant a vydá se na dlouhou jízdu cizí zemí. Dále mě trochu zklamal děj samotný, čekala bych jakési podstatné završení zápletky, konkrétní rozuzlení. Závěr příběhu se tak nějak rozplizl do neurčita a do mnoha nadbytečných slov. Poslední třetina knihy mohla být kratší, hutnější. Slušelo by jí jednoznačné poselství, myšlenka, pointa.

Je mnoho knih, nemnoho jich však dosahují kvalit tohoto románu .Četl jsem ji již podruhé a objevuji ji pořád znovu. Pro mne - opravdové literární pochutnání. Vřele doporučuji . Nebudete litovat. Krása..

Pascal Mercier připravil pro knižní labužníky opravdovou lahůdku. Pokud máte rádi poznávání cizích zemí a bádání v bílých místech jejich historie, rádi přemýšlíte o svém životě a o komunikaci mezi lidmi a milujete knihy, kde je to všechno v rozumném poměru namícháno, není co řešit. :-)
PS: Jsem velmi zvědavý také na chystanou filmovou adaptaci tohoto románu.