Mohu jen doporučit, je to opravdu silný příběh o snaze nejen přežít, ale i žít! Pokud si myslíte, že je Váš život těžký a máte problémy, přečtěte si tento příběh! Vyléčí Vás.

Jsou fakta, která mne z této knihy zůstanou v hlavě navždy… Třeba to, že jaro je v Severní Koreji obdobím smrti. Kdo z posledních sil přežil zimu, pro toho jaro může být smrtelné. Jak často si hlavní hrdinka říkala, že na jaře by místo květin mohla růst na stromech nějaká ta potravina, která se dá sníst. Jak chutnají vážky a brouci? Jak kořínky? Jak chutná čekat v temném zamčeném domě několik dnů na svou matku, o které nevíte, jestli se vrátí, a jestli bude mít s sebou nějaké jídlo. Četla jsem s naprosto rozšířenýma očima a duší, protože to, co se přede mnou otvíralo, bylo pro dnešní dobu neuvěřitelné. Přesto to existuje. Koncentrované lidské zlo. Zvrácené zlo.