Popis: 1× kniha, brožovaná, 84 stran, 14,6 × 19,1 cm, česky
V pořadí sedmá básníkova sbírka obsahuje 44 básní rozčleněných do dvou částí a celkově pěti oddílů. Jde o soubor nerýmovaných textů psaných volným, rytmizovaným veršem.
Časoprostorovou povahu lidského jednání a pobytu ve světě Rajchman...
(...) . Rajchman žije svůj individuální čas s pocitem sounáležitosti svého času s časem kosmickým. Projevuje se to smysly, vnímáním barev. Barvy ukázňují smysly, a toto autor pochopil především. Nepodléhá bohapustému kreacionismu, jen nahlíží a dává nahlédnout. Kdyby byl malířem, jeho obrazy by byly barevně výrazné. Barvy by odlišily všechno a nic, z konkrétního by vyhřezlo absolutní. Vše. Vše viděné a cítěné. Kdyby byl malíř. Je však básník. Ale stejně jako kdyby byl malíř, míří jinam, kde neví, co jej čeká. Proto si je-nejistý. Bojí se stereotypu ještě dřív, než do něj upadl. Bojí se opustit platformu, na které tvořil předchozí knihy, bojí se vymknout z manýristické pózy, již stvořil a přijal. A v tom je, na rozdíl od mnoha jiných, poctivý. Básnicky i lidsky.
V čemsi bělosněžném průzračné něco
, Tvar , 5.11.2015
(...) Mnoho básní působí jako záznam meditace, některá slova jako by odkazovala k východní duchovní tradici. Rajchman je však naštěstí příliš básníkem, než aby pře-jímal výrazivo nějaké nauky, a slova svých básní hledá, jak se na zkušeného autora sluší, po svém. Vliv východního duchovna se tu objevuje spíše pocitově: „Vstoupíš-li do stromu, / jsi ve světadíle stromů. / Plazíš-li se dutinou stébla, / postihneš tíseň trav." Bylo by zajímavé srovnat tyto verše s tvorbou mnoha našich buddhistů, kteří své básně převzatými pojmy bezelstně přetěžují, a okrádají tak své texty o autentičnost přímého prožitku. Tohle riziko Rajchmanovi naštěstí nehrozí: ví, jak slovo v básni funguje, a volí výrazy opatrně.