Podobné tituly

Neuvěřitelně mizerné, téměř nečitelné reprodukce obrazu Politizující kovář, kterému je tato monotematicky zaměřená kniha věnována, paradoxně dobře ilustrují to, co lze od této útlé knížky očekávat. Autor se neopírá o vlastní vidění. Vylučuje pokud možno co nejvíc svou subjektivitu ve snaze podat objektivní, téměř auditní zprávu o tom, co se dnes lze o obrazu a jeho souvislostech dočíst. Shromážděné poznatky použil při závěrečném hodnocení k tomu, aby se vymezil proti starším individuálním interpretacím (Štech, Volavka, Zemina) a přiklonil se k bezpečnějšímu pohledu na toto dílo jako na jedoho z prvků uměleckého přínosu Karla Purkyně „avantgardní“ vývojové linii českého umění. Toto zjištění – tedy, že obraz objektivně vzato vlastně ani příliš nevybočuje z řady (vynikajících) autorových děl - mě však jako milovníka výtvarného umění nijak nezasáhlo.
Autor V.Hájek byl nepochybně nechtěně výrazně kontroverzní pouze v okamžiku, kdy tvrdí, že „zásahy vůle autora do vznikání obrazu se málokdy u realistických autorů předpokládají“ a dokládá to tím, že „Courbet chce podle vlastních slov zaznamenávat to, co vidí, aniž by přitom prosazoval svou vůli“ (citace amerického kritika a historika M.Frieda - Courbet’s Realism). Takový hrubý nesmysl, který lze vyslovit jedině při nepochopení podstaty výtvarného tvoření, jsem zde opravdu nečekal. Přestože Courbet ani realistické malířství v tomto směru žádnou obhajobu nepotřebují, nedalo mi to, a vyhledal jsem jinou citaci tohoto malíře z roku 1854: „...ze všech svých současníků mám schopnost vyjádřit a zobrazit původním způsobem jak svou osobnost, tak společnost své doby“.