Podobné tituly

Musím předeslat, že jsem dosud vlastní tvorbou Jane Austen nepolíbená, ale když jsem tady narazila na knihu První dojmy, řekla jsem si, že to je dobrý krok k tomu, abych tento stav napravila, i když jsem si byla vědoma, že jde o beletrii, nikoli o její životopis či rozbor jejich románů. Navíc, když jsem si přečetla výše uvedenou anotaci (knihy, antikvariát, pátrání po tajemství atd.), byla jsem jako správný knihomol ztracena. Líbily se mi obě dějové linky, i když musím přiznat, že ta historická byla jednoznačně zajímavější a lépe zpracovaná. Určitě se k této knize ještě někdy vrátím. P. S. Už jsem si pořídila Rozum a cit i Pýchu a předsudek, jen toho času na čtení kdyby bylo víc...

1. Knihy, které se odehrávají ve dvou časových rovinách, mám moc ráda.

2. Jsem detektivková.

3. Knihy Jane Austenové mě provázejí od dětství.

Mohla se mi snad tahle kniha nelíbit? :) Moc se mi to líbilo. A ač je - jako u Jane Austenové - víceméně jasné, jak to všechno dopadne, byla jsem docela napnutá. No, jsem opravdu ráda, že jsem na tuhle knížku narazila.

Román o starých knihách, nečekané lásce a Jane Austenové...

V příběhu Ch. Lovetta První dojmy se prolínají dvě časové roviny. V první se setkáváme s mladinkou Jane Austenovou a s prostředím Anglie přelomu 18. a 19. století. Jane Austenová při jedné z procházek poznává reverenda Richarda Mansfielda. Starý pán se stává jejím učitelem, zpovědníkem a nejlepším přítelem. V této části příběhu se také seznamujeme s díly mladé spisovatelky, která se úspěšnou a známou stane po své smrti a největšího pochopení dosáhne až ve 20. století.

Druhá časová rovina příběhu se odehrává v současnosti. Hlavní postavou je mladá Sophie Collingwoodová. Zbožňuje knihy a přes prázdniny pracuje v knihovně v Christ Church v Oxfordu. Při jedné procházce potkává mladého Američana Erica Halla. Její první dojem z mladého muže pro něj není příliš lichotivý. Nemyté vlasy, rozdrbané oblečení… prostě „hajdalák“. Velice ji překvapí, když zjistí, že Eric zná její nejoblíbenější spisovatelku Jane Austenovou a dokonce její díla i čte. Přesto je Sophii na jednu stranu nesympatický.

Po smrti milovaného strýčka Bertrama se Sophie odstěhuje do jeho bytu v Londýně. Přes velké zoufalství ze strýcova skonu má radost, že může pracovat v antikvariátu. Jednoho dne se v obchodě objeví fešný Winston Godfrey. Má zvláštní požadavek. Hledá knihu, kterou napsal v podstatě neznámý autor a navíc 2. vydání. Jedná se o Malou knihu alegorických příběhů, kterou napsal jakýsi Winstonův předek Richard Mansfield. Kromě zájmu o knihu se začíná zajímat i o Sophii.

Druhý den čeká Sophii v práci překvapení. Majitel antikvariátu jí oznámí, že se ráno zastavil nějaký pan Smedley, dřív prý navštěvoval obchod pravidelně. K Sophiinu překvapení shání tutéž knihu jako Winston. Také 2. vydání.

V čem je ta kniha tak zvláštní? Proč chtějí oba právě druhé vydání? Když později mluví Sophie s dotyčným mužem v telefonu, je jí okamžitě jasné, že hledaná kniha musí být něčím výjimečná. Proč by Sophii jinak pan Smedley vyhrožoval a zastrašoval ji?

Sophie začne po neznámé knize pátrat. Spolu s hledáním knihy vyvstávají na povrch další nezodpovězené otázky. Opravdu zemřel strýc Bertram náhodným pádem ze schodů? O tom pochybuje Sophie od samého začátku. Zajímá se o ni Winston kvůli ní samé nebo jen z důvodu, aby byl co nejblíže hledané knize. A co Eric? Píše jí dopisy, protože k ní něco cítí anebo je za jeho zájmem něco úplně jiného? Postupem času se Sophie dozvídá také velmi zajímavé detaily ze života její nejoblíbenější spisovatelky.

První dojmy, román, který začíná jako romantický příběh, postupně nabírá styl lehkého detektivního žánru. Je psán velice čtivě, pro mě nejzajímavější byly především pasáže o Jane Austenové.
... Její díla jsem dosud nečetla a rozhodně mě tato kniha na ně hodně nalákala...

Jako mínus příběhu, ze svého čistě osobního hlediska, bych viděla občasné projevy Sophie, ať už její myšlenkové pochody nebo některé části dialogů v poslední třetině knihy. Prostě jsem jí nevěřila, neseděly mi k ní. Najednou to byla úplně jiná dívka. Konec dle mého názoru byl příliš pohádkový, až kýčovitý.
... Přesto se mi příběh líbil a doporučila bych ho ke čtení. Svým způsobem mě pohladil po duši...

Ještě bych upozornila na jednu drobnou nesrovnalost v anotaci, která pozornému čtenáři jistě neunikne. Víc k danému psát nebudu, i když by asi nešlo o spoilery, ale buď tu drobnost čtenář objeví či ne. Na jednu stranu je to i trošku sporné. Každý uvidí sám.

A malá rada nebo snad připomínka na konec… nedejte na první dojem. Všechno může být úplně jinak.

Hodnocení: 4/5