Nová kniha Austina Kleona to u mě neměla jednoduché. U předchozího díla Kraď jako umělec nebyla žádná neočekávání, takže autor tehdy neměl kam spadnout. Teď mu to na základě čtenářské zkušenosti hrozilo, ale on kupodivu povýšil. Překvapil tím, že se rozšiřoval, místo toho, aby sám sebe vykrádal. OK, kecám. Vykrádá se, ale s rozumem. Prosby k uvádění zdrojů jenž vás inspirují používal i ve své minulé knize. Publikace o pouhých 223 stranách malého formátu je plná velkých obrázků a lehce pochopitelných vět. Kleonova síla...