Bob a Jennifer stejně jako John a Pony jsou páry ve středních letech a jmenují se Jonesovi. Ti druzí se právě přistěhovali a jdou se seznamovat. Rozhovor o pitomých banalitách je vždycky tak nějak groteska sama o sobě, ale Eno má v sobě něco z černého humoru Beckettova Murphyho nebo Havlovy Vernisáže. Lidé plácají páté přes deváté, neposlouchají se, jsou nervózní z přítomnosti druhého, chtějí si povídat, ale nevědí přesně o čem a jak na to. Myslí si, že jsou zábavní, ale je to jen taková mentální křeč. Sami sebe zachraňují technikami a triky, jako je mluvení...