Popis: 1× kniha, brožovaná, 112 stran, 13 × 21 cm, česky
Noc Elie Wiesela je první knihou románové trilogie Noc, Úsvit a Den. Vedle děl Primo Leviho a Deníku Anny Frankové je kniha považována za jeden z pilířů literatury o holocaustu.
Na rozdíl od Úsvitu a Dne, jež jsou literární fikcí, popisuje...
(...) Wieselova první kniha je však naproti tomu textem příznačně zdrženlivým, psaným se závazkem, že realita, kterou musel jako sotva odrostlé dítě projít, je sama o sobě tak strašlivá, že není nutné ji doplňovat komentářem, reflexí a "literárním zpracováním". To jediné, co s ní lze učinit, je nechat ji mluvit. Proto spíše než o "vyprávění" jde o sled scén a stručných dialogů o těch nejzákladnějších koncentráčnických věcech: o reálné přítomnosti smrti a umírání, o hladu a bití a také o lásce k otci a o odhodlání neztratit víru v Boha. Wiesel o tom všem mluví stručně, bez "přesahu" a "neliterárně".
Wieselova Noc, po které už žádné ráno nepřijde
, LIDOVÉ NOVINY , 1.4.1999
(...) Ani americké katastrofické horory natočené za použití psychologických a technických prostředků nedosahují přes veškerou fantastičnost stejně děsivého účinku jako Wieselův suchý popis skutečných událostí.
Wieselova Noc dává sílu klást opravdové otázky
, MF DNES , 31.3.1999
(...) Bez velkých slov a otazníků Wiesel ukazuje běh věcí, nesnaží se prosté, ale neřešitelné problémy zabalit do zbytečných úvah nad využitými a nevyužitými možnostmi. Kniha není o hrdinství či o důstojnosti člověka, ale naprosto a jednoznačně o absolutním utrpení a absolutním zločinu.
Těmito slovy téměř končí tato kniha. Příběh jednoho města vymazaného z mapy, příběh člověka, dítěte, které se stalo nechtěně dospělým, příběh o vztahu otce a syna v nepředstavitelných poměrech vyhlazování židů. Na stovce stránek na kost obnaženého příběhu člověk nachází to, co mu není neznámé, obzvlášť poté, co přečetl třeba Glazarovu "Treblinku". Chvíle, kdy člověk spolu s autorem pochybuje sám o sobě a o všech kolem sebe. Jestliže se to tak dá napsat, je to syrové, čtivé, žádné slovo neschází ani nepřebývá. je to kniha, jejíž četba by neměla být "povinnou", ale naopak dobrovolnou samozřejmostí pro všechny, kteří se chtějí něco dozvědět o utrpení člověka a nebojí se nacházet další otázky sami v sobě. Pro autora muselo být obrovským utrpením něco takového napsat a vracet se k vlastním zážitkům, nenávidět sama sebe za své jednání v době, kdy ho nemohl naprosto nijak ovlivnit. Z četby, která trvala jeden den, si odnáším neuvěřitelně silné zážitky a myšlenky, s nimiž nebude jednoduché se vyrovnávat. Je to "Malá VELKÁ kniha", kterou stavím na roveň tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl.
Četla jsem v angličtině, jen mezi lidmi v metru, v autobuse,na zastávkách, jako bych se bála ji číst, když jsem sama. Doporučuji každému, každý by měl vědět, jaké to opravdu bylo.A že to takové bylo a ještě horší o tom nepochybuji. Moje velká úcta Židům.
Nejlepší
Pavel Pokorný, pav.pokorny@centrum.cz, České Budějovice, 24.4.2007
Kniha, která vás probere ze všech mylných názorů o holocaustu. Vřele doporučuji. Je to jedna z mála knih, kterou jsem pečetla jedním dechem za jednu noc... Vaše oči nezůstanou suché.