Příběhy z Kávobaru byla první knížka, kterou jsem si od Zdenka Primuse zcela náhodně přečetla. Nakonec jsem zhltla i další dvě (Tutus-Reklama na nedokonalost a Ich bin tot/Jsem mrtev), které knihkupectví Kosmas od tohoto autora nabízí. Mohu říci, že po dočtení Příběhů z Kávobaru, se u mne projevily doslova abstinenční příznaky. Jsou to vlastně příběhy jen obyčejné, které se dějí vedle každého z nás. Odehrávají se v malé literární kavárničce uprostřed Staré Prahy, avšak podány autorovým stylem, působí jako balzám na duši. Jsou laskavé a utěšující a zároveň tajemné až magické se schopností najít v nás zasunuté vzpomínky a podívat se na ně právě tak. Laskavě a s úlevou. Každý jednotlivý příběh je jiný, vyvolávající jiné rozpoložení. A to je právě to, co pak na Vás zanechá takový dojem. Budete se cítit milí a laskaví, tak jako ty příběhy a budete vědět, že všechno co děláte má svůj smysl. Myslím, že tak by to mělo být. Příběhy z Kávobaru, které napsal Zdenek Primus, splnily všechno, co od dobré knížky očekávám. A já je každému doporučuji a jemu za to děkuji.