Zklamání. Zprvu připomínalo Stoletého staříka, ale příběh spíše bředl, než nabýval na síle. Autor jako by se nemohl rozhodnout, jestli chce psát drama, nebo komedii. Snažil se o lehký tón a zároveň zásadní témata a mezitím proháněl hlavní hrdinku napříč dějinami 20. století. Dohromady mu to ale příliš neklape. Kuchařka Róza je dost nesympatická osoba, která navzdory tomu, že přichází o většinu svých blízkých, má starost především o sebe a svůj sexuální život. Občas, aby to nepůsobilo příliš bezcitně, roní kýble slz, což ovšem popisuje tak věcně, že jí smutek nelze věřit. Historické pozadí příběhu je mnohdy nadbytečné, jen aby tam bylo, jen aby autor něčím příběh takříkajíc okořenil. Nakonec ovšem vznikla nepříliš zábavná splácanina, u níž jsem měla mnohokrát chuť ji odložit a nemořit se s ní až do konce.

Himmlerova kuchařka je docela zábavná kniha, pro mě osobně to nebyla ztráta času, dobře jsem se bavila. Jako žena bych ale řekla, že Róza přemýšlela a jednala spíše jako muž. Nebo přesněji tak, jak si muži představují, že by asi jednala žena. Nemám neodbytnou potřebu ztotožnit se s každou ženskou postavou knih a nijak mi to nebrání si knihu vychutnat, ale v tomto případě si přijdou na své asi spíše muži. Jinak mě docela zklamalo množství chyb v e-knize, skoro jako by knihu před vydáním nikdo pořádně nepřečetl. Docela mi to zkazilo dojem.

Život se musí žít, ať nám přinese cokoliv...úžasná knížka, napsaná s obrovským nadhledem 105-leté Rózy, která pobaví, potěší a donutí k zamyšlení.

Příběh Rózy je vlastně příběhem dvacátého století. Do jejího života se promítají snad úplně všechny události, které se v tu dobu přehnaly přes Evropu a celý svět. A ona ty události žije a po svém prožívá jak nejlépe umí. Hlavně se nesmíme z života pos*at, i když se neprocházíme zrovna růžovou zahradou.
Z knížky sálá energie a optimismus. Velká část děje se odehrává v mém milovaném Provencálsku. Z některých řádků voní levandule, z některých potom dostávám hlad, když čtu její recepty... :-)
Doporučuji!

Róze, té stopětileté dámě, jsem začala fandit od první stránky knihy. Přes krutosti, hrůzy a ponížení, kterými si prošla (a ruku na srdce, kdo z nás si může v dnešním pasivním, ale především mírovém Česku dovolit hodnotit, zda to prožívala povrchně či se jen prostě snažila přežít - za každou cenu), má nadhled nad světem, je sarkastická, ironická, a přesto je na ní něco fajn, prostě mě dostala! Přes všechny hrůzy světa se dokázala poprat s osudem a nepodělat se! Je neuvěřitelné, co jeden člověk unese a druhý se zhroutí kvůli drobnosti. Vřele doporučuji si knihu přečíst!
Klobouk dolů před tebou, Rózo!