Na první pohled může tenhle složitý příběh působit tak trochu jako výsledek bizarního zadání: smíchejte Kleopatru s Itálií, přidejte kanibaly a pouličního hudebníka z Irska, jednoho svérázného scénáristu, k tomu Richarda Burtona a jednoho producenta z Los Angeles, dále nezapomeňte na italského hoteliéra, kterého obtěžují mafiáni. Smíchejte to s Hollywoodem, milostnou romancí, k tomu ovšem přidejte i špetku humoru, nesmí chybět také trocha divokého západu, a okořeňte to akcí, ale aby to bylo zároveň i romantické retro. To zamíchejte a podávejte. Zdá se to nemožné, ale tohle všechno obsahuje román Nádherné trosky amerického spisovatele Jesse Waltera (vydalo Argo v překladu Petra Štádlera) a ač je to zamíchané opravdu důkladně, je to kupodivu docela dobré. Spisovatel a novinář Jess Walter patří v USA k oceňovaným autorům; jeho první román vyšel už v roce 2001, od té doby píše a zároveň sbírá literární ceny, kterých má na svém kontě zhruba tolik jako románů. V češtině zatím vyšla jeho v pořadí třetí práce Občan Vince (Mladá fronta 2008) a připravuje se další z jeho starších věcí – román Finanční životy básníků (Argo). Jeho zatím poslední knihou, která nedávno vyšla i u nás, jsou však Nádherné trosky. V pořadí už šestá Waltrova práce nezastírá, že chce být tím, čemu se říká velký román. K tomu by mělo přispět důmyslné rozložení příběhu do několika časových rovin, stejně jako různá místa kde se příběh odehrává, spletení osudů zdánlivě spolu nesouvisejících lidí a to všechno tak, že čtenář dost dlouho netuší, jak to všechno vlastně spolu souvisí a jak to dopadne. Co je hlavním tématem příběhu: nic menšího, než smysl života. Především jeho hořkosti a marnost. Však Walter čtenáře nešetří a primárně život jedince prezentuje jako prostor pro neúspěchy a špatná rozhodnutí. To je celkem běžné téma, snad jen že tenhle autor o dva fousy víc kličkuje a kombinuje. Příběh přeskakuje z kontinentu na kontinent, z minulosti do budoucnosti, ale všude je to pořád stejné - zmarněné šance, trosky snů a možností. To jsou ostatně také ony trosky obsažené v názvu knihy. Je-li totiž řeč o troskách, mají podle autora symbolizovat ruiny snů, představ, iluzí a konečně i hmoty. Co je však zajímavé, ačkoliv Walter prezentuje život jako řetězec obětí, které v podstatě nemají žádný valný smysl, a leckdy jen chatrný důvod, píše o nich s takovou lehkostí, jako kdyby vlastně o nic nešlo. Cokoliv hloupého děláme, děláme totiž vždy s nadějí, neboť si myslíme, že to co děláme je podle nějakého kódu správné. Proto možná i ten „optimistický“ název Nádherné trosky. Walter situoval svůj román částečně do současného Los Angeles, Itálie roku 1962, Seattlu 1978, skotského Edinburghu a také nevynechal osadu Truckee v Kalifornii v roce 1846, ale příběh začíná v Itálii. Zastrčené Italské městečko, nebo spíš rybářská víska patří sice ještě do oblasti Cinque terre, která je proslavená svými romantickými barevnými domky na skalách, ale protože je tak trochu mimo a v závětří, v polovině 50. - 60., let sem návštěvník zabloudí spíš náhodou. Jako jedna americká herečka, do které se zamiluje mladý hoteliér. Dále je tu o mnoho desítek let později mladý neúspěšný scénárista Shane, který se rozhodne konečně prorazit v Hollywoodu s příběhem z dob osídlování Divokého západu. Od bizarního námětu si slibuje úspěch a peníze. Příběh se týká také starého úspěšného producent, který už peníze a úspěch má, ale stejně stále cosi postrádá, stejně jako jeho mladá asistentka Claire, která by v životě už ráda dělala něco smysluplnějšího. Další figurkou je starý Ital, který hledá svou dávnou lásku, a důležitý part patří i herečce, která dala přednost dítěti před kariérou. Zbývá ještě spisovatel Alvis Bender, který jezdí do zastrčeného hotelu v Itálii psát svůj román a do jehož stránek se mladá herečka začte a také klíčová postava. Tou je pouliční hudebník a outsider Pasquale, který pomalu promarňuje svůj život a který je nakonec také tím, díky komu se cesty všech zúčastněných protnou. Jednej jako bys věřil, má jedna z postav vytetováno na předloktí a v zásadě to odpovídá jednání všech zúčastněných. Jen si vybrat čemu věřit víc - rozumu nebo srdci?
Koho to bude bavit: milovníky Hollywoodu a mnohovrstevnatých příběhů v příběhu.

Slunná Itálie, moře, Anglie, Amerika, válka, prostředí "velkého filmu" i alternativní hudby, láska naplněná i nenaplněná, vrcholy i pády. Je to úžasně čtivý příběh o tom, že osud má s námi nejspíš úplně jiné plány, než my sami. O tom, že je dobré osud přijmout, ale přesto se nevzdat a za svým snem si dojít. Žádný happy end se sice nekoná, ale můžeme nakonec zjistit, že náš život ani tak nebyl vlastně špatný.

Kniha je opravdu dějově bohatá, je v ní spousta příběhů, které se prolínají, odehrávají v různých časových rovinách, něco za války, pak roku 1962, pak "nedávno"... Pohybujeme se tu v Itálii, tu v Americe, tu na natáčení, tu v bývalém bunkru, tu v Londýně... A když to všechno spojíme dohromady, je to "změť", kterou musíme soustředěně rozplétat.
Kniha se mi v podstatě moc líbila, je v ní všechno, co má správný románový příběh mít - láska i neláska, vášeň, romantické prostředí, z něj šup do Londýna "na ulici", zákeřná nemoc, hledání a šťastné vyvrcholení.
Jen myslím, že na jeden román toho bylo přespříliš.