Podobné tituly

Fabulovaná literatura faktu – nezní tohle sousloví jako oxymóron? Ovšem přesně tak pracuje ve svých knihách Jaroslav Haidler. Ve Smrti na holičkách míchá fikci a skutečnost v koktejlu, v němž hlavní ingrediencí je život Hitlerova dvojníka.

Jaroslav Haidler nezapře ve svých knihách autobiografické prvky. Sice s postupujícím počtem titulů jsou čím dál méně znatelné, ale jsou tam. Je to logické, neboť čerpá ze vzpomínek na dobu, kterou zažil, nebo ji alespoň dobře zná z vyprávění svých rodičů. Nejsilněji vyznívají zejména v jeho prvotině Jobova zvěst (podle subjektivního mínění autora těchto řádků se jedná o zatím nejpovedenější Haidlerovu knihu). Smrt na holičkách začíná na sklonku 2. světové války, kdy Hitlerovi generálové tuší, že tisíciletá říše se hroutí už po několika létech existence a spekulují, jak co nejlépe zajistit sobě budoucnost a Führerovi život. Buď může přeživší Hitler hrát v budoucnu skutečného vůdce, nebo být pouhopouhou ikonou pro příští pokračování nacistických plánů. V první variantu věří jen tvrdošíjní nacističtí fanatici, zatímco druhá má přece jen o něco širší zastání .Ať už je to jakkoliv, pro kteroukoli z variant je nutno najít a vycvičit Hitlerova dvojníka. Ten buď místo něj spáchá sebevraždu, a nalezená mrtvola svět přesvědčí o tom, že nebezpečí vyplývající z nacismu definitivně přišlo o svůj idol, nebo místo něj podepíše kapitulaci a bude postaven před soud, jehož výsledkem bude poprava. V obou variantách plánu zůstane skutečný vůdce v bezpečí.

Téma Hitlerova dvojníka bylo svého času skutečně na pořadu dne, neboť se Sověti reálně obávali úniku svého úhlavního nepřítele. Nasadit vrchnímu veliteli nacistů na hlavu oprátku, to by byl velký triumf báťušky Stalina. Proto byly, a v mnoha detailech stále jsou, informace okolo nálezu Hitlerovy mrtvoly tajné, čímž je uvolněn prostor spekulacím. Jochen Ratzinger, hlavní postava Smrti na holičkách, který Hitlerova dvojníka vytáhl z Osvětimi a udělal z něj dokonalou vůdcovu kopii, umírá na rakovinu prostaty a rozhodl se svěřit své tajemství knize. To je první myšlenka startující 211 stran poutavého čtení. Už samotný výběr herce židovského původu, jenž má hrát roli hlavního nepřítele židovstva, má svou nepříliš skrývanou ironii. Do své role se dokáže vžít naprosto dokonale, k odhalení může přispět zdánlivá maličkost – nepáchne mu z úst, což zaznamená Eva Braunová při jedné z generálních zkoušek. J. Haidler pracuje se známými osobnostmi i fakty, jakými byli Hitler, Stalin, Bormann, jaltské rozdělování Evropy na konferenci v roce 1945, velkou úlohu v příběhu přisoudil Mengelemu a popis atentátu na Hitlera z 20. července 1944 jako by z oka vypadl scéně z filmu Operace Valkýra.

Kniha je tím lepší, čím je její příběh uvěřitelnější. A právě tady se nachází největší slabina Haidlerovy knihy. Antarktická výzkumná stanice Neuschwabenland v níž měli nacisté vyvíjet tajné zbraně a kterou Jochen Ratzinger v dresu nacistů a následně i KGB navštívil, je jedním z válečných mýtů. Právě tady začíná příběh nabírat fiktivní obrátky, neb popisuje místo jako reálnou, plně funkční a naprosto samostatnou základnu. Poučení čtenáři znají v knize nezmiňovaná fakta, že v Zemi královny Maud se skutečně nachází Neuschwabenland, kam nacisté v létech 1938-1939 vypravili antarktickou expedici. Jejím cílem bylo jednak najít místo pro velrybářskou stanici. Velrybí tuk měl být využit zejména pro válečnou výrobu margarínu. Druhým úkolem bylo najít místo pro možnou základnu Kriegsmarine. Není divu, že expedici vedl kapitán německého válečného námořnictva Alfred Ritscher. Ale plně funkční základna dál naplno jedoucí i po zhroucení Říše? To už je z hlediska literatury faktu příliš. Ovšem pokud přistoupíme na beletristické zpracování, tak se nejedná o žádný problém. Chris Ryan, současný úspěšný autor thrillerů a bývalý příslušník elitních britských SAS, si taky nejprve „střihl“ autobiografickou knihu „Jediný unikl“ a v každé další knize už jen zpracovává zkušenosti ze svého reálného působení ve speciálním komandu, které zasazuje do naprosto nereálných souvislostí. Takže pokud budete číst Smrt na holičkách jako beletrii a nikoliv jako pravdivé podání skutečného historického příběhu, čeká vás příjemná četba. Příběh se prolíná Osvětimí, Berlínem, Moskvou, Antarktidou a končí na začátku. Jochen Ratzinger umírá, ale tajemství sdělit stihl. Jak dopadl dvojník se nesluší prozrazovat, poněvadž by laskavý čtenář mohl přijít o překvapení a zážitek z četby.

A pointa na závěr? Hitler se měl skrývat v Jižní Americe a po webu kolují skeny souborů údajně z archívu FBI z léta 1945 popisující, že Hitler skutečně unikl na jihoamerický kontinent. Těžko říct, zdali jsou pravé, ale i ony přispívají k mýtům kolem skutečného konce Adolfa Hitlera. A není vyloučeno, že i tato kniha oživí čas od času se probouzející spekulace o konci jednoho z největších hříšníků 20. století.

Haidler J.: Smrt na holičkách, nakl. Naše vojsko, ISBN 978-80-206-1454-4

Smrt na holičkách – recenze
Fabulovaná literatura faktu – nezní tohle sousloví jako oxymóron? Ovšem přesně tak pracuje ve svých knihách Jaroslav Haidler. Ve Smrti na holičkách míchá fikci a skutečnost v koktejlu, kde hlavní ingrediencí je život Hitlerova dvojníka.

Jaroslav Haidler nezapře ve svých knihách autobiografické prvky. Sice s postupujícím počtem titulů jsou čím dál méně znatelné, ale jsou tam. Je to logické, neboť čerpá ze vzpomínek na dobu, kterou zažil, nebo ji alespoň dobře zná z vyprávění svých rodičů. Nejsilněji vyznívají zejména v jeho prvotině. Jobova zvěst (podle subjektivního mínění autora těchto řádků se jedná o zatím nejpovedenější Haidlerovu knihu). Smrt na holičkách začíná na sklonku 2. světové války, kdy Hitlerovi generálové tuší, že tisíciletá říše se hroutí už po několika létech existence a spekulují, jak co nejlépe zajistit sobě budoucnost a Führerovi život. Přeživší Hitler může totiž v budoucnu hrát skutečného vůdce. V to věří jen tvrdošíjní nacističtí fanatici, neb vůdcův zdravotní stav tomu neodpovídá. Druhou rolí se zdá být Hitler coby pouhopouhá ikona pro příští pokračování nacistických plánů. Jednou a vlastně jedinou možností jak v této hře pokračovat, je najít a vycvičit Hitlerova dvojníka. Ten buď místo něj spáchá sebevraždu, a nalezená mrtvola svět přesvědčí o tom, že nebezpečí vyplývající z nacismu definitivně přišlo o svůj idol, nebo místo něj podepíše kapitulaci a bude postaven před soud, jehož výsledkem bude poprava. V obou variantách plánu zůstane skutečný vůdce v bezpečí.

Téma Hitlerova dvojníka bylo svého času skutečně na pořadu dne, neboť se Sověti reálně obávali úniku svého úhlavního nepřítele. Nasadit vrchnímu veliteli nacistů na hlavu oprátku, to by byl velký triumf báťušky Stalina. Proto byly, a v mnoha detailech stále jsou, informace okolo nálezu Hitlerovy mrtvoly tajné, čímž je uvolněn prostor spekulacím. Jochen Ratzinger, hlavní postava Smrti na holičkách, který Hitlerova dvojníka vytáhl z Osvětimi a udělal z něj dokonalou vůdcovu kopii, umírá na rakovinu prostaty a rozhodl se svěřit své tajemství knize. To je první myšlenka startující 211 stran poutavého čtení. Už samotný výběr herce židovského původu, jenž má hrát roli hlavního nepřítele židovstva, má svou nepříliš skrývanou ironii. Do své role se dokáže vžít naprosto dokonale, k odhalení může přispět zdánlivá maličkost – nepáchne mu z úst, což zaznamená Eva Braunová při jedné z generálních zkoušek. J. Haidler pracuje se známými osobnostmi i fakty, jakými byli Hitler, Stalin, Bormann, jaltské rozdělování Evropy na konferenci v roce 1945, velkou úlohu v příběhu přisoudil Mengelemu a popis atentátu na Hitlera z 20. července 1944 jako by z oka vypadl scéně z filmu Operace Valkýra.

Kniha je tím lepší, čím je její příběh uvěřitelnější. A právě tady je největší slabina Haidlerovy knihy. Antarktická výzkumná stanice Neuschwabenland v níž měli nacisté vyvíjet tajné zbraně a kterou Jochen Ratzinger v dresu nacistů a následně i KGB navštívil, je jedním z válečných mýtů. Právě tady začíná příběh nabírat fiktivní otáčky, neb popisuje místo jako reálnou, plně funkční a naprosto samostatnou základnu. Poučení čtenáři znají v knize nezmiňovaná fakta, že v Zemi královny Maud se skutečně nachází Neuschwabenland, kam nacisté v létech 1938-1939 vypravili antarktickou expedici. Jejím cílem bylo jednak najít místo pro velrybářskou stanici. Velrybí tuk měl být využit zejména pro válečnou výrobu margarínu. Druhým úkolem bylo najít místo pro možnou základnu Kriegsmarine. Není divu, že expedici vedl kapitán německého válečného námořnictva Alfred Ritscher. Ale plně funkční základna dál naplno jedoucí i po zhroucení Říše? To už je z hlediska literatury faktu příliš. Ovšem pokud přistoupíme na beletristické zpracování, tak se nejedná o žádný problém. Chris Ryan si taky na základě nejprve autobiografické knihy Jediný unikl vybudoval slušnou vlastní bibliografii a v každé další knize už jde jen zpracovává zkušenosti ze svého reálného působení v SAS, které zasazuje do naprosto nereálných souvislostí. Takže pokud budete číst Smrt na holičkách jako beletrii a nikoliv jako pravdivé podání skutečného historického příběhu, čeká vás příjemná četba. Příběh se prolíná Osvětimí, Berlínem, Moskvou, Antarktidou a končí na začátku. Jochen Ratzinger umírá, ale tajemství sdělit stihl. Jak dopadl dvojník se nesluší prozrazovat, neb by laskavý čtenář mohl přijít o překvapení a zážitek z četby.
A pointa na závěr? Hitler se měl skrývat v Jižní Americe a po webu kolují skeny souborů údajně z archívu FBI z léta 1945 popisující, že Hitler skutečně unikl do jihoamerický kontinent. Těžko říct, zdali jsou pravé, ale i ony přispívají k mýtům kolem skutečného konce Adolfa Hitlera. A není vyloučeno, že i tato kniha oživí čas od času se probouzející spekulace o konci jednoho z největších hříšníků 20. století.

.

Haidler J.: Smrt na holičkách, nakl. Naše vojsko, ISBN 978-80-206-1454-4