Klára Halmanová, ...
(...) "Jediné, co existuje, jsou činy a jediné, co tyhle činy dělají, je to, že nás oddělují." Slova chorvatské spisovatelky Ireny Vrkljanové, citovaná v románu Ravensbrück (v českém překladu vyšel s podtitulem Příběh Mileny Jesenské), naznačují, jak jeho švédský autor Steve Sem-Sandberg (* 1958) k životu české levicové novinářky a překladatelky Mileny Jesenské (1896–1944) přistupuje. Skládá její obraz nikoli chronologicky, protože "minulost v nás žije bez posloupnosti", ale jako jakýsi kaleidoskop z jednotlivých střípků, obrazů, vzpomínek pamětníků, například z autobiografické knihy její dcery Jany Černé Adresát Milena Jesenská, i z úryvků z jejích vlastních článků, dopisů a dalších dobových dokumentů. Hranice kruhu, v němž odvíjí příběh této neobyčejné ženy, tvoří pobyt v německém koncentračním táboře Ravensbrück v letech 1940–44, jak název díla napovídá.
(...) Švédský spisovatel Sem-Sandberg pobýval opakovaně v Praze, dokonce tady i psal: právě Ravensbrück tu ostatně také vznikal. Tématem tohoto již 10 let starého románu, vycházejícího až nyní v české premiéře, je život novinářky a překladatelky Mileny Jesenské (1896-1944). Ta byla známá mimo jiné jako blízká přítelkyně Franze Kafky nebo manželka funkcionalistického architekta Jaromíra Krejcara, s nímž vedla notně veselý a nezřízený život (nebyly výjimkou celonoční tahy, neplacené účty nebo cesty taxíkem z Tater do Prahy). Za román byl Sem-Sandberg nominován na prestižní Cenu Severské rady. Jesenská byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde také v roce 1944 zemřela: tímto obrazem román také začíná, pak se ale vrátí do minulosti a barvité osudy Jesenské popisuje pěkně od začátku a v úplnosti.