"Běžec noci. Zdravý jak jezerní úhoř, přes oceán, přes celou věčnost od literatury, tajný snoubenec poesie, nezadržitelný v slovech, ponouká k soupeření, zápasí holýma rukama, spoléhá na své srdce jako na lásku. Zvyklý mluvit a přesvědčovat, odhaduje váhu verše stejně přesně jako zdatnost atleta nebo ovocného plodu, je neoblomně přesvědčen o moci odvahy, není vzbouřencem, vítězí. Jeho samota je jeho statečnost, svou hvězdu nerad ukazuje cizím očím, raději ukazuje sílu svých nohou, samozřejmě obětavý, pomáhá beze slov, není znečištěn tiskařskou černí ani křídou papíru, jeho popelavý orel odmítá pít z kalamářů, odstraňuje žízeň u vodovodů na chodbách činžáků nebo v kamení pod hydranty na ulicích, odhaduje básníka jako lovce, vládne svou zbraní jako pták křídly."

Jiří Kolář (z cyklu Přátelé, 1946)