Musím přiznat že jsem si knihu koupila ze zvědavosti! Jenže jakmile jsem začala číst, nedokázala jsem přestat. Dokonce jsem si jeden den četla chvíli v práci.. Tím chci říct, že mě děj chytl a celou knihu jsem přečetla doslova jedním dechem. Nutně jsem potřebovala vědět, jak je to dál. Co si kdo přál, jaký má vztah k dalším "postiženým" lidem. Ta nehoda, byla už tím konkrétním utrpením, nebo je to teprve čeká.. Dost mě zaujalo i to, jak se z hodiny na hodinu měnila moje vlastní (hypotetická) přání, když jsem si představovala sebe v popisované situaci a kam až jsem nakonec dospěla. Je ale smutné, že námět přesně vystihuje dnešní uhoněnou a mamonářskou společnost. I když toto není žánr který běžně čtu, tak knihu doporučuji. PS: to správné přání není až tak od věci a je logické ;-)