Tato kniha sice vypadá, že je malá, ale nese v sobě obrovské poselství. Příběh je naplněný odhodláním, pokorou a vytrvalostí. Na začátku příběhu stojí pustá pláň, kde autor prochází na své pouti neznámým terénem. Nikoho nezná, voda tam není, zbytky staveb jsou v rozkladu. Putuje dál až narazí na člověka, nad kterým srdce plesá, člověka, který obětuje svůj život pro zlepšení krajiny, pro zlepšení života místních obyvatel. Nic za to nechce, přijde mu to naprosto přirozené a v tom je ta krása. Elzéard Bouffier přišel o svého syna i o svoji ženu, rozhodl se pro život o samotě se svým psem a svými ovcemi. Kraj, kde žil, chřadl a on se to rozhodl změnit. Sázel stromy v okruhu 30 km od svého “domova”, každý den se vytrvale o tuto krajinu staral. Tam kde dřív stála pláň, teď stojí les. Příběh má v sobě neskutečné kouzlo, Elzéard Bouffier přírodě hodně dal, a jako jeden z mála, nic nevzal.


Přečteno v Trutnově

Muž, který sázel stromy je v současné době již klasické dílo. V této "kolibří" verzi je doprovázeno nádhernými ilustracemi Pavla Čecha. Příběh o tom, že jediný člověk dokáže svým rozhodnutím změnit nejenom krajinu, ale i život ostatních lidí kolem sebe. Inspirativní a nádherná knížečka.
Přečteno v Litoměřicích

nač mluvit, když každodennost prožitá do morku kostí dokáže vytvořit zázrak...

Při procházení knihkupectvím jsem nedávno objevil maličkou asi 90 stránkovou knížečku resp. povídku Muž, který sázel stromy. Jak už to bývá tak jsem se začetl a ta kniha mě nebývale nadchla...

Výborná knížka i když s ne moc dobrým překladem. Ale pozor, vydání 'kolibřík' není jen levnější ale taky menší. Jde o miniaturu knížky. Sám jsem to přehlídl při koupi.

Ne třeba se vyjadřovat k tomuto skvělému, světoznámému příběhu. Tuto klasiku by měl mít na knižní polici každý vášnivý čtenář. Přidávám se ale ke kritice překladu. Některé věty mě opravdu naštvaly... Takové krásné vydání a tak zkaženo podivným překladem. Kolikrát mi připadalo, že google překladač by některé věty přeložil lépe. Ale pokud knihu kupujete darem a víte, že čtenář moc nečte ale tušíte, že ho zaujme něco estetického, tak je tato kniha dobrá. (I když i k ilustracím, se ke mě dostala kritika od známého. Spisovatel píše o desetiletých dubech, ale na obrázku podle kritika byly nakreslené padesátileté olivy :-D to je už ale detail pro hodně náročné :-) Jinak jsou ilustrace krásné ) Knížku četlo mnoho známých, někteří se nad překladem pozastavili, někteří vůbec. Každá strana je hezky ilustrovaná a jako dárek určitě nezklame. Pokud ale víte, že je čtenář citlivý, kupte tuto knihu od vydavatelství Vyšehrad. Po grafické stránce žádná sláva, ale nenazlobí překlad.

Je to krásná kniha psaná slovy, která se na vás snášejí jako smetanový závoj, jako kapky rosy na vyschlou zem. Je to příběh, který potřebujete slyšet, abyste získali tolik potřebnou sebedůvěru ve vlastní schopnosti. A navíc je tato kniha opatřena nádhernými ilustracemi.

Giono nám na prostém příběhu ukázal hrdinu, kterému bychom se chtěli podobat. Je to silný příběh, přestože je vymyšlený.

Opravdu krásné

Příběh tak prostý ale tak nádherný, že se mi při vzpomínce na něj chce dojetím brečet

osobne mam ku knihe ambivalentny vztah, ale stoji za precitanie

Tento příběh znám je krásný. Moc se mi líbí úprava v jaké je toto vydání. Všem vřele doporučuji.

Moc pěkné! Čistý příběh. Doporučuji všem, kteří chápou, že některé věci děláme jen z lásky a z vlastního přesvědčení. Kdyby takových lidí bylo víc...

Protože příběh, který kniha vypráví, je opravdu průzračně nádherný, navíc doplněný o překrásné ilustrace, které ho skvěle doplňují; dokonce jsem několikrát měla pocit, jakoby to bylo naopak a slova doplňovala obrázky. Bohužel zážitek z přečtené knihy mi pokazil překlad. Narozdíl od příspěvku níže se mi zdál příšerný. Na věty jako 'Jeho pes, mlčenlivý jako on, byl přátelský bez nízkosti.' nebo 'Neuvažující ambice tu ztrácí míru věcí, v bez konce touze dostat se pryč.' a řadu dalších s podivným slovosledem, přemírou ukazovacích zájmen a podivných slovních obratů asi dlouho nezapomenu. Kdybych ovšem pominula toto - koneckonců originál jsem nečetla a asi ani nebudu, protože francouzsky bohužel neumím, takže nemohu srovnávat překlad s originálem -, pravopisné chyby neodpustím. 'Všiml jsem si, že místo hole bere sebou železnou tyč...' a další chyby zejména v interpunkci - 'Odpověděl že ne.'. Věta 'Po pravdě řečeno, ta věc se mi ani zvlášť nevryla; měl jsem ji za koníčka, či jakési sbírání známek, a měj jsem ji zapomenutou.' je kombinací obého (podivný překlad i chybná interpunkce). Až moc jsem se tu rozepsala o překladu... Ale mě opravdu naštval, protože je tahle knížka jednou z nejkrásnějších, které jsem za svůj osmnáctiletý život přečetla. Pohladí po duši.

na ohodnocení této knížečky, která je harmonicky krásná jak obsahem, tak skvělým překladem pana Jiřího Reynka (paní Zdeňka Stavinohová, jiná překladatelka povídky promine, ale překlad J.R. je cituplnější) i výtvarným doprovodem Pavla Čecha. Knížku si necháte jistě i po přečtení někde při ruce, při očích i při srdci, abyste z ní tu a tam znovu načerpali sílu a optimismus.

Velmi malá knížečka, která ale obsahem předčí kdejakou pětsetstránkovou bichli. Na pár větách popsán celý život jednoho božského člověka. Strhující povídka, která vám změní pohled na "obyčejnou" přírodu.

Uchvacující příběh muže, který se dokázal vzdát vymožeností moderní společnosti a přestěhoval se do osamoceného kamenného domku, aby zachránil přírodu kolem sebe. Knížka, kterou můžete přečíst stokrát a pokaždé si z ní něco odnesete. vřele doporučuji!