Právě jsem dočetl detektivní román Temná stezka. Jak jsem až po zakoupení knihy zjistil, jde zřejmě o třetí díl ze série, kterou jsem teda začal číst právě tím třetím dílem. Nemůžu říct, že bych zaznamenal někde zásadnější obtíže, že bych potřeboval znát děj předchozích dvou dílů, abych chápal proč se postavy chovají zrovna tak, jak se chovají… Předpokládám, že hlavní hrdinkou je Rebecka, takže zřejmě ty předchozí díly se točily kolem ní. Není to ale tak jednoduché. Kniha obsahuje velké množství vedlejších postav, které jsou moc dobře popsané a vykreslené. Samotný děj neobsahuje nějaké hlubší myšlenky (narozdíl třeba od první knihy scifi série Válka s Chtorr… ), ale to myslím není u detektivky zrovna nutné. Postavy se chovají velmi uvěřitelně a styl, který autorka zvolila, se mi moc líbí. Nepoužívá žádná dlouhá souvětí, všechno jsou to jednoduché, krátké věty v ich formě. Je to trochu zvláštní, když autorka skáče z postavy na postavu a pořád používá stejný styl, ale můžu říct, že se mi to moc dobře četlo. To střídání postav v průběhu děje probíhalo velice hezky, v podstatě automaticky, bez nějakých zádrhelů, autorce jsem věřil, neměl jsem nutkání odbíhat nebo přeskakovat kapitoly, protože autorka se držela děje. A když někde odskočila, byl pro to důvod. Všechno se mi zdálo být bez zásadnějších problémů. Jak já miluju knihy, kde jsou postavy uvěřitelné! A že takových knih zrovna moc není… Snad až na jednu jedinou postavu. Ester. Kniha jí dává takové řekl bych nadpřirozené schopnosti, nebo schopnosti vidět do budoucnosti? Na druhou stranu to píše tak zvláštním stylem, že nechává čtenáře udělat si vlastní názor. Takže já bych si třeba klidně mohl myslet, že Ester je trochu praštěná teenagerka, která se narodila matce v blázinci, tudíž ty její vize a představy můžou být jenom důsledkem toho, že to sama asi nebude mít v hlavě úplně v pořádku… A nebo holt má nějaký šestý smysl. Kdo ví? Autorka nám to jednoznačně neříká.