Americká hudebnice a básnířka Patti Smith odešla jako dvacetiletá v roce 1966 do New Yorku. Potkala tam svou životní lásku, jen o dva měsíce staršího budoucího slavného fotografa Roberta Mapplethorpa. O jejich vztahu a počátcích umělecké tvorby v roce 2010 napsala knihu vzpomínek.

Není to jen obvyklých dvacet deka tlačenky s příležitostným octem a cibulí na téma "jak jsem založila první kapelu". Autobiografické zápisky americké zpěvačky Patti Smith sice obnažují počátky její umělecké dráhy, ale páteří knihy Jsou to jen děti je především dlouholetý vztah – nejprve milenecký, později přátelský – s excentrickým fotografem Robertem Mapplethorpem. Na pozadí bez patosu vyprávěného příběhu lze nahlédnout do mikrosvěta umělecké komunity New Yorku přelomu šedesátých a sedmdesátých let, avšak bez obvyklých mytologizujících nánosů. (...) Knihu lze ale číst i jinak než jen jako fascinující výpověď o lidské blízkosti. Totiž jako doklad o americké každodennosti, po celá dvě desetiletí lemované pořadníky na práci, propouštěním a nejistotou. Jako vnímavý pozorovatel zachytila zpěvačka nejen proměny svého vnitřního světa, ale i tehdejší Ameriku. Skutečnou, hmatatelnou, zbavenou přikrášlujících nátěrů.