Povídkový debut Žabci a filozofové z roku 1920 vyšel česky. Mladý autor psal o mladých lidech a počínal si jako starý mazák. (...) To ale není podstatné, hlavní je, že tato kniha přináší příběhy, které mluví o našem životě - a především, že jsou skvěle vyprávěny. Jakýkoliv šéfredaktor literárního časopisu, který by dostal na stůl jednu z těchto osmi próz, by musel poznat, že má před sebou velký talent, jinak by byl nenapravitelné ťululum.
Mladý autor, který se tak dychtivě pustil do života i do literární tvorby, píše stejně jako v románu Na prahu ráje o mladých lidech, kteří mají pocit, že život je otevřená cesta - a oni si mohou dovolit všechno, respektive nevědí, co si vybrat, co je jim vlastní a co ne. Hrdinové jsou tak často zachyceni ve chvíli, kdy ještě nevystřízlivěli a s optimismem a očekáváním hledí do budoucnosti.