(...) Příhody nesnesitelné pozérky Angie (vlastně jde o obyčejnou českou Martu Staškovou, ale to jí zní příliš banálně), která z marnosti svého pražského živůtku utíká na „křižovatku Na konci světa“, na finský venkov do sousedství (stereo)typické finské famílie, čtenáři zprostředkuje kromě ženy samotné ještě pestrá partička střídajících se vypravěčů. (...) Dnes dvaatřicetiletá Salmela získala za svůj finskými čtenáři zbožňovaný bestseller prestižní literární cenu tamějšího největšího deníku Helsingin Sanomat i nominaci na nejcennější finskou knižní trofej Finlandia (o jejímž získání mimochodem Angie sní, když začíná práci na jednom ze svých literárních blábolů, jejichž vinou už je čtenář v závěru knihy poněkud uondán).

Alexandra Salmela je fascinující talent. Její kniha se čte sama, místy hurónsky rozesmívá, aby za pár řádek bodla pravdivým krutě sebeironickým ostřím a v dalším odstavci pojmenovala filozofický přesah lidského pinožení. Málokdo dokáže tak lehce psát o tak těžkých pocitech a neztratit nadhled.