Možná je to spojení nečekané, ne však nemožné. Během četby čtenář vnímá intenzivní pocit letního rána nebo krajiny po dešti. Především letní krajiny, kdy tetelivý vzduch rozmaže kontury jasného a úhledného na mlhavé a zastřené. Všechno se stává tajemným, obrysy jednotlivých postav se jeví útržkovitě, nejasně, příběhy jsou zdánlivě na půl cesty k vyjasnění, nic není úplné, nic není stálé, ale zcela náhle se vyjeví pravda a na řadu přichází krutá střízlivost, linie příběhu je najednou...