Popis: 1× kniha, vázaná, 312 stran, 13 × 20 cm, česky
První kniha z detektivní série o neohrožené právničce.
Na podlaze kostela v severním Švédsku leží mrtvé a rituálně zmrzačené mužské tělo. A na noční obloze mezi vločkami padajícího sněhu tančí polární záře.
Rebecka Martinssonová se po letech...
Knihu jsem zakoupila na základě recenzí,vybrala jsem si ji jako úvodní knihu ze série,a nelituji.Přečetla jsem ji jedním dechem a již se těším na další.
V době nabídky severských detektivek svižná četba.
Do této knihy jsem se pustila na základě recenzí ostatních čtenářů, nic zvláštního jsem od ní ale neočekávala. O to více jsem byla překvapená švihem, který román má. Stylem mi kniha připomíná knihy mého oblíbence Monse Kallentofta a není to zdaleka jen tím, že hlavní postavou je žena. Za vše snad hovoří fakt, že den po přečtení jsem si koupila autorčinu další detektivku.
Sluneční bouře Asy Larssonové je velmi svižná kniha, kterou odložíte až po dočtení. Brutální scény se mísí s ženským pohledem na svět, Larssonová rozehrává své postavy v jejich celistvosti, odkrývá jejich vnitřní motivace a intimní svět. Střídá u čtenáře pocity strachu s pocity porozumění, jsme schopni se s jejími postavami ztotožnit, o to více nás pak vtáhne jejich drama. Ať již to velké, kde jde o život, nebo drama intimní odehrávající se pouze v myšlenkách. Kniha má velmi svižné tempo, nutí nás číst stále dál.
Jde o první román detektivní série, který jsem přečetl o dovolené. Začínal jsem vlastně třetí knihou celé série, ne tímto prvním dílem, tak to bylo pro mne zvláštní se svým způsobem vracet k něčemu, co se pro mne jako čtenáře už vlastně stalo.
Román je napsán vynikajícím způsobem a ohromně vtahuje do děje. Vlastně jde o zjevný úvod k celé sérii, takže je nám představena hlavní hrdinka a také detektivové, kteří se budou zřejmě objevovat i v následujících dílech (které jsem zatím nečetl). Asi nemůžu jednoznačně hodnotit detektivku, protože v tomto žánru nemám až takový rozhled – přeci jenom jsem četl zatím jenom Milénium a třetí díl této série – ale upřímně se mi to docela líbí. Vždycky jsem byl naivně přesvědčený, že detektivky jsou nuda – víte kdo umřel a tušíte kdo je vrahem a v těch pár stech stránkách jenom ztrácíte čas… Tohle byl můj názor na detektivky…Protože ve sci-fi a fantasy už jsem pročetl docela dost, tak občas zkouším i jiné žánry a asi jsem dělal chybu, detektivky se dají číst taky…
Nechci tady moc rozebírat detaily knihy, abych toho neprozradil příliš mnoho – ale kniha jako taková se dobře čte, protože má dobře postavený příběh, zápletku a je uvěřitelná. Závěr mne, přiznám se, překvapil. Celou dobu jsem si totiž myslel, že šlo o jednotlivce. Řekl bych, že jde o nadprůměrné čtení, co se lehce čte – ideální kniha na dovolenou. Akorát teda je tam trochu krve, s tím holt musíte počítat. Ale knihu doporučuji. Ačkoliv vypadá tlustě, dočetl jsem ji tuším za dva dny.