Podobné tituly

Echenoz několikrát zdůraznil, že nejde o biografický příběh, ale o románovou poctu Zátopkovi, tedy volně zpracované vyprávění o části jeho života.

Le lecteur tchèque a déjà eu plusieurs occasions de prendre connaissance des romans de Jean Echenoz, il serait donc inutile de présenter cet auteur. Néanmoins un changement assez important au sein de sa création depuis l’avant-dernier roman Ravel, mérite d’être remarqué.

Jaký vlastně ten Échenozův Zátopek je, když tak rozčeřil prázdninově stojaté vody české sportovní a literární scény?

Jean Echenoz Emila Zátopka nadmíru ctí. O tom není pochyb. Jeho román, typicky echenozovsky stručný, je vyznáním obdivu. Ódou v próze.

(...) Jean Echenoz Emila Zátopka nadmíru ctí. O tom není pochyb. Jeho román, typicky echenozovsky stručný, je vyznáním obdivu. Ódou v próze. Zátopek je tu jedinečný, neopakovatelný. Ale jeho jedinečnost netkví v grandióznosti úspěchu, dosaženého navzdory běžeckému stylu, jenž je spíše "nestylem". Netkví v těch osmnácti světových rekordech, v medailích a titulech, v mediálním šumu. Zátopkova síla, tak alespoň čtu Echenoze, je v tom, že za všech okolností, navzdory úspěchu, navzdory neúspěchu, navzdory vůli vítězit, zůstává sám sebou, téměř klukovsky prostým běžcem pro radost z běhu samotného. (...) V románu Běhat (originální titul je Courir) zůstává Echenoz věrný svému osobitému stylu. Úspornému, lakonickému, zdánlivě nevzrušivému, prostému. Mnohým se může při povrchním čtení jevit jako tuctový, ale pod povrchem tu tepe neklid, který se jen občas vydere viditelně ven.