Téma míru se leckterému čtenáři může jevit jako nepříliš přitažlivé ne-li přímo nezáživné, a to zejména těm, kdo vyrůstali obklopeni hesly "Buduj vlast, posílíš mír!", "Sovětský svaz - mírová hráz" a podobými. Jedná se o příspěvky z konference uspořádané v lednu 2009 s podporou Nadace Rosy Luxemburgové /Rosa-Luxemburg-Stiftung/ na Filosofické fakultě UK v Praze. Z nich předneseny byly pouze tři (Bednář, Kavan a Zbořil) a zbylé dva byly vzhledem k omezeným časovým možnostem předloženy jen písemně. Podle mého soudu stojí za přečtení všechny. Zamyšlení domažlického filosofa Zdeňka Vyšohlída (*1948) se svým pojetím od čtyř ostatních - spíše historicko-politologických (Zbořil, Bednář) resp. politických (Jan Kavan) - liší a vyžaduje soustřednější čtení.

Editor připojil i obsáhlejší text Jany Ridvanové (která se konference neúčastnila), který zaujme především ty, kdo se zajímají o politckou historii USA.

Za zvláštní pozornost stojí řeč, kterou napsal v roce 1909 pro mírový kongres ve Stockholmu Lev Tolstoj (a kterou zveřejnil Masaryk v říšském sněmu ve Vídni).

Je škoda, že se ve sborníku nenašlo více místa pro souhrn diskuse, která po referátech -- ve velmi skromných podmínkách organisované -- konference následovala.

Jan Zmatlík