Podobné tituly

Čerstvá kniha nakladatelství Paseka o českých králích je publikací velmi užitečnou! Přitom nejde 'jen' o encykopedickou příručku, autoři jednotlivých medailonů se pokusili vměstnat do jim vyhrazeného prostoru svůj pohled na tu či onu korunovanou hlavu. Vybrali si k tomu většinou formu eseje a v ní pak rozebrali to, co považují ze svého hlediska za důležité. Text se tudíž (a to je dobře!) nehemží daty a koženým popisem jednotlivých událostí panovníkova (panovničina) života a vlády (jako tomu bývá ve většině 'běžných' biografií). V případě Českých králů jde prostě o co nejvěrnější vystižení osobnosti a charakteru vlády, o co nejvěrnější vystižení doby, a to na velmi malém prostoru (kolem 10 stránek textu). To je, pravda, úkol hodný kouzelníka, přesto se v několika případech zdařily skvělé výkony! Což by nemuselo příliš udivovat, uvědomíme-li si, že k autorství byly přizvány snad ty největší kapacity v české historické obci. Skutečně nevím, kdo významnější by se měl na podobném projektu ještě podílet, považte: Bobková, Čornej, Charvát, Mikulec, Pánek, Pernes, Petráň, Šmahel, Vaníček, Vlnas, Vorel, Wihoda, Žemlička, a pochopitelně mnozí další, zde vybírám jen ty nejzářivější star:-)! Nevím , zda-li je to náhoda, ale k těm nejlépe pojatým a sepsaným portrétům patří ty, v nichž se autoři věnují králům v českém historickém vědomí méně zakotveným. Příjemně překvapil portrét Václava I., jehož osobu a vládu jeho autorka Markéta Marková oprašuje od nánosů starších unáhlených soudů či přímo omylů dřívejšího bádání. Totéž lze říci rovněž o výkonu Karla Maráze, jenž se pokusil oživit osobnost 'nešťastného' Václava III., jakož i o psaní Roberta Antonína, autora 'minibiografie' Jindřicha Korutanského. Chvályhodné jsou rovněž portréty zapomenutých Habsburků - Ferdinanda III., 'Popelky historického bádání', Leopolda I. a jeho syna Josefa I. Na závěr knihy je přidán též přehled posloupnosti českých králů a pokrevní posloupnost. Nechybí pochopitelně výběrová biblografie.