Tuto knihu mezi nejlepší autorova díly rozhodně neřadím.
Pohled na útrapy jinochova dospívání nebo básnického dozrávání samozřejmě jsou zajímavá témata - tím spíše jsou-li prezentována brilantním jazykem - problém ale je, když se z jinocha před vašima očima líhne postava čím dál nesympatičtější - a bohužel nesympatická ne poutavě - ale prostě je to jen někdo, jehož bolesti vás nedojímají a problémy nezajímají.
A co se týče pohledu na tehdejší režim - s paradoxem toho, jaký koktejl a s jakými důsledky uměla namixovat bující komunistická diktatura plus láska plus mladický entuziasmus - s tím se autor dle mého soudu nepoměrně zdařileji vypořádal v "Žertu".
Jsem ráda, že toto není první kniha od Kundery, která mi padla do ruky, jinak by se bohužel pro mě mým oblíbeným autorem nestal.

Výborné. A smutné. Skvěle napsaná a vlastně "zformulovaná" tragédie minulého století.

Pokud máte rádi Kunderu jako já, ale občas máte pocit, že by si fakt mohl dát pohov, tak tady si ho přímo znechutíte. V knize není jediná sympatická postava, všichni jsou bohužel obyčejní, neidealizovaní lidé z masa a kostí. Kundera neopomene vynést na světlo každou špatnost a sebeintimnější nechutnost, které se jen člověk může dopustit. Nepochybně se strefuje naprosto přesně, a jako vždy i vybraným jazykem, kde není slova navíc. Ale podruhé si to nedáte. Já tedy ne. Fujtajbl.