Příběh o autorově rodině i lidech kolem ní. Jak už název napovídá, hlavním hrdinou je děda, zemědělec, který v rámci kolektivizace přišel o vše. Je tu ukázána historie padesátých let 20. století, život na venkově i na malém městě.

Jednotlivé kapitoly jsou různé útržky, příběhy a vzpomínky, která dávají dohromady rodinnou historii, ale i sousedské vztahy. Zabrousíme i do větší hloubky v rodině, podíváme se do dědova dětství a je tu i trochu naznačena budoucnost.

Kniha je skvěle napsaná. Užívala jsem si každou větu, každou stránku. Autor nádherně kouzlí s textem. Najdete tu životní pravdy i krásné myšlenky. Je to zčásti vyprávěno dětskýma očima, ale zároveň i s určitým dospěláckým nadhledem.

Vidíme tu porovnání mládí a stáří, ale i ženy a muže a celkově vidíme, jak to, hlavně na vesnici, kdysi chodilo.

Ač se ze začátku zdálo, že to bude takové poklidné vyprávění, tak nakonec v příběhu byly nečekané situace, chvílemi jsem četla se zatajeným dechem a chtěla jsem vědět, jak to bude dál.

Výborná knížka rozhodně si od autora přečtu i něco dalšího.

Smutně reálná skutečnost této knihy věcně a stručně popisuje svět v díkybohu minulé éře, která nedopřála dobrého snad nikomu. Ještě smutnější je sledovat vnímání této doby malým klukem, který si v ní hledá svou vlastní cestu ke štěstí a ještě zcela nechápe, co jevy kolem něj znamenají. Je psaná svěžím, chlapsky přímočarým stylem.

Četl jsem již i Novákovu předchozí knihu Zatím dobrý, a musím říci, že autor neslevil nic ze svého vypravěčského mistrovství. Novák nepředvádí žádnou slovní ekvilibristiku, nesnaží se čtenáře ubít efektními obraty a přirovnáními. Prostě vypráví, maluje obraz části svého dětství. A to tak, že se ani v jedné vteřině z času, který strávíte nad knihou, nemusíte stydět za laciné, tisíckrát použité obraty, všelijaká klišé a povinnou, kýčem prorostlou nostalgii. Upoutala mě hlavně pasáž o odvedení starého koně na městská jatka a vyprávění o strýci s jednou nohou, který byl poslán do koncentráku. Z mnoha vtipných či roztomilých minipříběhů (kapitoly jsou, jak už je u Nováka zvykem, extrémě krátké) vysvítá příběh kolektivizované vesnice v Polabí, ve které po únoru vládnou lidé s chabým morálním profilem, ti kteří by si v normální společnosti nezasloužili více než post čeledína. A najednou jsou to předsedové, místopředsedové, šašci na okresním výboru... V těchto pasážích se čtenář neubrání tichému naštvání... Povinná četba!!!