Nejlepší představu si o tomto autorovy uděláme prostředníctvím některých jeho aforismů vybraných z knihy Mimo dobro a zlo:.............
Nikoli jejich láska k lidem, nýbrž bezmocnost dnešním křesťanům brání nás upalovat...........
Velké epochy našeho života leží tam, kde získáme vůli překřtít své zlo na to nejlepší, co máme............
Oblast od pasu dolů je důvodem, proč se člověk nepovažuje tak snadno za boha..................
Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom nestal nestvůrou. A hledíš-li dlouho do propasti, vhlédne pak propast i do tebe...............
Co je činěno z lásky, děje se vždy mimo dobro a zlo..............
Pomatenost je u jednotlivců vzácností – ale u skupin, stran, národů a časů pravidlem....................
Hodně o sobě mluvit může být prostředkem, jak se skrýt...........................
Člověk nechová nenávist, dokud si druhého příliš neváží, nýbrž až tehdy, když si ho cení stejně jako sebe nebo víc.........................
Nakonec člověk miluje svou touhu, nikoliv vytoužené.........
Ješitnost druhých je v rozporu s naším vkusem jen tehdy, je-li v rozporu s naší ješitností.................
Morálka je dnes v Evropě morálkou stádního zvířete: tedy, jak my věcem rozumíme, pouze jedním druhem lidské morálky, vedle něhož, před nímž, po němž jsou nebo by měly být možné jiné, především vyšší morálky. [ morálka otrocká x morálka panská ]................
Nebudou zapotřebí jen indické války a zápletky v Asii, aby byla Evropa zbavena svého největšího nebezpečí, nýbrž vnitřní převraty, tříštění říší na malá tělesa a především zavedení parlamentního nesmyslu, včetně všeobecné povinnosti číst ráno k snídani noviny. Neříkám to jako někdo, kdo by si to přál: mně by vyhovoval spíše pravý opak – mám na mysli takový vzrůst hrozivosti Ruska, že by se Evropa musela odhodlat stát se stejně hrozivou, totiž nabýt vůle, a to prostřednictvím nové, nad Evropou vládnoucí kasty, nabýt dlouhé, strašlivé vlastní vůle, která by si uměla klást cíle na tisíciletí: aby tím konečně skoncovala s rozbředle protahovanou komedií své rozdrobenosti a právě tak se svým dynastickým a demokratickým mnohochtěním. Doba malé politiky minula: již příští století přinese boj o vládu nad Zemí – nutnost velké politiky. [ výstižné proroctví na 2.polovinu 19.století ]
Zase jedno dílo pro všechny a pro nikoho...otázeky hodnotového systému.
Iterpretace postujů dobra, zla a třetí cesty: skutečnosti bez vylhaných ideových postoju.
