(...) Pro nominovanou sbírku Aleny Nádvorníkové Sopky a tratě (vydal Arbor Vitae) jsou příznačné krátké, až enigmatické básně, v nichž se smysl pro formu i "automatické psaní" vzájemně umocňují. Houštinami překvapivých obrazů prosvítá znovuobjevování světa v celé jeho konkrétnosti, ale i neuchopitelnosti (...) ostatně jako v celém českém poválečném surrealismu, hraje důležitou roli humor. Ironický a sarkastický: "Nebraň/ se lesklým: na potravní čáře/ za zasmušilého nezájmu nesněží".
