Nemůžu souhlasit s předchozími komentáři. Především určitě nemám pocit, že čtenář uhádne vraha v prvním odstavci každé povídky, to je dost silně přehnané. Já sám (a to se považuju za velkého čtenáře detektivek) jsem vraha uhádl (!) jenom asi ve třech povídkách z dvanácti. Je pravda, že kvalit Agathtiných výše zmíněných mistrovských děl Herkulovské úkoly nedosahují, ale to nic nemění na tom, že jde o příjemné povídky s překvapivými konci.
Patří mezi ty horší... S knihami jako Deset malých černoušků, Hadí doupě nebo třeba Vraždou v Orient expressu se nedá srovnávat. Rozuzlení nejsou tak překvapivá
Další kniha uvádějící Hercula Poirota v roli detektiva, který řeší podle antické legendy Herkulovské úkoly, mě osobně nepřesvědčila vůbec. Nápad je to skvěly, leč nedotažený. Čtenář vraha uhádne hned v prvním odstavci každého příběhu. Myslím si, že Agáta se v odvětví kratších detektivních povídek moc nepředala. Nicméně pro fajnšmekry Agathy Christie vřele doporučuju, ačkoliv pocit z toho nemám zvlášť dobrý
