Maryša (1894) je slavné drama nešťastné lásky a tragického sňatku, které patří k tomu nejlepšímu z české realistické tvorby. Příběh řeší majetkové poměry a nerovný vztah mezi mužem a ženou. Ve své době bylo drama ostrou kritikou poměrů na vesnici, ale s ohledem na archetypy, které sleduje, patří k nesmrtelným dílům. Autoři při vzniku divadelní hry velmi volně vycházeli z životních osudů Marie Horákové z Těšan, která se jako dvacetiletá provdala za Felixe Turka, o patnáct let staršího vdovce se třemi dětmi. Ve skutečnosti však jejich vztah neskončil tragicky, ale prožili téměř čtyřicet let společného života. Horáková je pohřbena se svým manželem a na jejich hrobě lze číst: „Napsáno drama, prožito větší.“ Alois Mrštík původní podnět zamýšlel zpracovat románově, ale Vilém ho přemluvil k divadelní hře, do jejíhož děje začlenili kroje, lidové písně a postavám propůjčili jazyk nevšedních kvalit, který dotváří jedinečnou poetiku tohoto díla. Nářečí představuje kombinaci hanáckého, slováckého i brněnského dialektu. Stavba hry se jeví účelně prostá, zatímco postavy jsou vytvářeny s velkým charakterizačním uměním. Syrovost, se kterou je Maryša psaná, a zachycené rytmy venkovského života vytváří velmi podmanivou atmosféru tragédie, jež vrcholí zoufalým činem hlavní hrdinky. Jedenáctá inscenace Maryši od premiéry v roce 1894 se hraje na scéně pražského Národního divadla v režii Jana Mikuláška.

Realistické a zároveň poutavé čtení o moravské vesnici a jeho povaze

je to hezká a zajímavá knížka,do které jsem se vžila a myslím si že je to situace i dnešní doby.

Pěkná knížka určitě si ji přečtěte :-)