Druhý svazek obsáhlého dvousvazkového souboru studií a esejů významného českého germanisty, filosofa a básníka (* 1925 v Mukačevu), žijícího od roku 1969 ve Spojených státech. Svazek shrnuje Preisnerovy práce psané v 70., 80. a 90. letech 20....
(...) Spolu s Masarykem to od autora schytávají také Václav Černý, Jan Patočka nebo Pavel Tigrid, všichni obviněni z lehkonohé myšlenkové neprincipiálnosti. Pokud někdo před přísnou Preisnerovou kritikou obstojí, jsou to vždycky nepolitické, bytostně tvůrčí osobnosti - básníci jako Jan Zahradníček, Vladimír Holan a hrstka dalších.
Preisnerovy nároky na českou společnost jsou vysoké, to však pochopitelně neznamená, že by jen z toho důvodu neměl pravdu. Šířkou záběru i hloubkou analýzy jeho texty připomínají podobně rozepjaté práce filmového dokumentaristy Karla Vachka.
Vedle lehkonohých tanečníků, kteří přivolávají novinky, každá normalní společnost potřebuje i ty, kdo ji propojují s generacemi minulými. Rio Preisner je takový muž.
Úvahy a komentáře Rio Preisnera,který bohužel nedávno v USA zemřel jsou neocenitelné a nedoceněné. Pohled na historii českého národa od roku 1918 jako na postupný politický a kulturní pokles je odvážný a myslím i správný. Dokud nedojde na příklad k objektivnímu pohledu na dějiny a nezbavíme se různých mýtů ( nespravedlivé hodnocení období, kdy byly české země součástí Rakouské říše a mnohé další), nepohneme se dál.