(...) Hra s jazykem a na jazyk, kterou tu Koryčan rozehrává, je, při vší lehkosti, úzce svázaná s řečí, jak jí běžně užíváme - jako by se od něj sice chtěla odrazit, ale vracela se k němu každým svým projevem jako gumička praku. A tak jsou jednotlivé výrazy autorovy "sbírky slov" vždycky dobře kombinovatelné s ostatními, ať už na základě významu, zvuku nebo náhlé libosti. U Koryčana nejde o náhodné potkávání slov, ta tvoří smysluplné sloky.
