Křen je vpravdě odvážný historik. Už rozhodnutí dát se do psaní mnohdy nepřehledných dějin střední Evropy a konečně podat čtenáři obsáhlou zprávu o tom, co tento region za dvě století prožil a prožívá by zasloužilo medaili nejcennější. S Palatovou recenzí pro Lidové noviny, jež je prezentována výše, bych si dovolil polemizovat. Co se týče úrovně komparace, tak Křen dodržuje vše, co si v úvodu knihy slíbil. Fakt, že se samotná komparace, je-li v tomto smyslu vůbec možná, jeví se jako velmi obtížná disciplína, může čtenář knihy jen potvrdit. Já osobně s tvrzením, že Křen pouze a jen sepsal dějiny jednotlivých států hrubě nesouhlasím. Nejsem naschválník, ale kdyby to šlo, snad bych se i rád přesvědčil, zda Palata knihu vůbec četl zevrubněji a zda ji případně přečetl celou. Srovnání dějin všech středoevropských zemí je totiž provedeno velmi profesionálně a s nadhledem. S názorem, že Křen se snažil zkoumat dějiny střední Evropy nestranně naopak musím souhlasit. O událostech v českých zemích a na Slovensku je pojednáváno šířeji jen tehdy, pokud si to tehdejší dění zaslouží. Jinak je kniha nesporně velkým přínosem, ač se domnívám, že především pro opravdu zasvěceného čtenáře. Pro ty ostatní bude text až příliš podrobný, neřku-li nudný. Jednoznačným plusem jsou medailonky osobností, exkurzy a hlavně interpretace. V hutném textu jsou tyto významným záchytným bodem, odpočívadlem, kde je čtenáři dovoleno si vydechnout a připravit se na další jízdu historií. Pět hvězdiček si kniha určitě zaslouží.