Fakt dobrá brožura!
Pavla Marková, Praha, 2.5.2004
Novinka na ceskem kniznim trhu! Eva Domeny: 'Slecna au-pair aneb jak jsem pecovala o anglicke deti'. Prave na konci roku 2003 vydalo nakladatelstvi Format 270-ti strankovou knihu rodacky z Bohumina, dnes pracujici v Praze. Tehdy 19-ti leta Eva pracovala jako au-pair v Londyne a jeho nejblizsim okoli celych 15 mesicu, a to celkem u tri rodin nikoliv evropskeho puvodu, byt v Britanii trvale zijicich. Na britske ostrovy Eva odcestovala pres snad nejchlubivejsi ceskou agenturu, aby nasledne na vlastni kuzi poznala, co to je pouziti superlativu v reklame! V prvni rodine ji cekal pokojik bez nabytku, jezto musela sdilet s jedinackem, ktery mel brzy dostat sourozence, aniz to hostmum i pres pokrocile tehotenstvi povazovala za nutne predem uvest. Ani hygienicke podminky nebyly zrovna nic moc! Prvni host mum zijici v chude vychodolondynske ctvrti East Ham se ovsem nevahala vsem znamym chlubit, ze ma bilou aupairku, byt nakonec nemela ani dost financnich prostredku, aby si tuto mohla vubec dovolit! Po vyhroceni situace Eva z rodiny narychlo odesla a vyuzila azyl v rodine aupairky, kterou potkala pri ceste autobusem do Britanie. Eva bohuzel tehdy jeste netusila, ze se nemusi povinne obracet na puvodni anglickou agenturu a od teto si nechala prihrat i dalsi rodinu, tentokrat puvodem z Nigerie. Rodina mela tri deti, z toho jedno batole. Matka studovala externe prava, otec byl velmi zamestnany programator. V rodine casto pobyvaly dlouhodobe navstevy clenu jejich mezinarodne rozvetvene rodiny, jez se velmi rady nechaly obsluhovat. I kdyz host mum jezdila nakupovat docela pravidelne, prece jen Eva poznala, co to je trpet hladem! Casem si ale nakonec dokazala vyvzdorovat i zbytky od vecere, ktere jinak zcela zbytecne koncily v kosi na odpadky. K pohode v rodine zrovna neprispival ani fakt, ze se vsechny deti pomocovaly, a to i vcetne nejstarsi desetilete dcerky. Behem svych londynskych peripetii Eva konecne osobne potkala i svoji britskou pritelkyni Penny, se kterou se predtim znala pouze z dopisu. Setkani s touto a jeji nasledna pomoc ji nakonec nejednou dokazala vytrhnout trn z paty. Ve druhe rodine vsak musela pracovat, a to tak, ze velmi, coz se vsak bohuzel neblaze projevilo na jejich casovych moznostech studia anglictiny, kvuli kteremu do Britanie hlavne prijela. Nakonec se po delsim vahani rozhodla odejit i z druhe rodiny. Nasledne se pokusila vyhledat nejakou vhodnou rodinu na vlastni pest, ale po druhem interview dala radeji prednost solidni agenture, ktera ji nabidla zamoznou rodinu se dvema detmi zijici v hrabstvi Kent na jihovychod od Londyna, byt muslimskeho vyznani, nastesti nikoliv ortodoxniho. Teprve zde se Eva zacala citit skoro jako doma. Rodina byla financne za vodou, oba rodice pracovali ve spickovych reklamnich agenturach, matka vlastnila jeste modni salon a na to byla jeste vyborna kucharka. Behem celeho sveho pobytu se Eva seznamila i s celou radou aupairek, at uz Cesek, Slovenek, Madarek ci Francouzek atd. Mnohe z techto ji pomahaly prezit tezke chvilky. Potkala vsak i aupairky velmi povrchni, jez na vyuku anglictiny a mnohdy i na aupairing zahy rezignovaly. Ke konci sveho pobytu Eva zdarne, byt se znacnou davkou nervozity, slozila kyzenou Cambridge zkousku, kvuli ktere do Britanie hlavne prijela. Posledni rodina by ji byla ochotna zamestnat na cela dlouha leta, Evu to ovsem tahlo do sve rodne zeme, coz dobre situovana rodina nemohla v prvnim planu vubec pochopit. Tucna brozura, kterou psala autorka cele dva roky, je psana zivym jazykem a velmi pravdive popisuje i odvracenou stranu aupairingu vcetne velmi osobnich pocitu autorky, kterezto za to budiz dik. Kniha se prodava za cca 230,- Kc a tuto by si mela urcite precist kazda slecna touzici byt au-pair na britskych ostrovech.
